„Hrad má za sebou dlouhé roky rekonstrukce a dosavadní expozice už pro jeho návštěvníky atraktivní nebyla. Nová by měla představit, jak se na hradě žilo a k čemu v minulosti skutečně sloužil,“ řekl náměstek ředitele libereckých památkářů Petr Weiss. Trasa bude slavnostně zpřístupněna v polovině dubna.
Dosavadní grabštejnská expozice byla spíše jen sbírkou historických předmětů. „Exponáty nedávaly návštěvníkům představu, jak se mohlo na takovémto šlechtickém sídle bydlet. Protože se v druhé vlně podařilo na Grabštejn vrátit další množství původního mobiliáře, rozhodli jsme se koncepci změnit,“ vysvětlil Weiss.
Expozice v prvním patře hradu nejprve představí biedermeierovský pokoj hraběnky Josefíny Clam-Gallasové, přítelkyně Ludwiga van Beethovena, který jí dokonce připsal několik skladeb. Celý pokoj bude připomínat zájem rodu Clam-Gallasů o hudbu. Naváže na něj společenský salon s rokokovou výzdobou a chodba, kterou zdobí několik vedut.
Otevřou se i další části hradu
Proti proudu času se pak návštěvníci Grabštejna dostanou i do renesančního pokoje velmože Jiřího Mehla ze Střelic. „Tento muž nechal velkoryse přestavět hrad Grabštejn do renesanční podoby a inicioval také zbudování renesanční kaple svaté Barbory, která byla veřejnosti po rekonstrukci zpřístupněna v loňském roce,“ doplnil Weiss.
Nová expozice je vybavena mobiliářem nejen ze sbírek Národního památkového ústavu, ale i Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Severočeského muzea v Liberci. Novinky se však chystají i na další sezony.
„Na Grabštejně se počítá se zpřístupněním bytu hradního nadlesního, protože hrad Grabštejn za Clam-Gallasů fungoval zejména jako sídlo vrchnostenských úředníků,“ naznačil náměstek ředitele libereckých památkářů. Na následující sezonu se pak plánuje zpřístupnění bytu zámeckého úředníka a také dalšího pokoje, který dosud slouží jako depozitář.
Obnova hradu Grabštejna trvala dvě desetiletí a nyní je z větší části ukončena. I v době, kdy byl hrad opravován, si dokázal udržet poměrně vysokou návštěvnost, ročně to podle informací památkářů bývalo kolem 18 tisíc lidí. Loni jich sice bylo o něco méně, důvodem však byly zejména letní záplavy, které ubraly návštěvníky i dalším hradům a zámkům ve správě libereckého pracoviště NPÚ.