Hejnice lákají návštěvníky na chrámový barokní klenot i na výhledy do okolí

Málokteré město v Libereckém kraji nabízí tak nádherné spojení přírodní scenerie a historických památek jako proslavené poutní místo Hejnice na Frýdlantsku. Městečko, které leží přímo uprostřed Jizerských hor, zdobí klenot barokního stavitelství, bazilika Navštívení Panny Marie.

Poutní bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Hejnický chrám přišel na svět v souvislosti s legendou o sošce Panny Marie, která tu v polovině 12. století prý uzdravila ženu a dceru řemeslníka z nedaleké vísky Lužec. K zázračnému vyléčení údajně došlo u staré lípy v Hejnicích. Právě tady následně vzniklo poutní místo.

VÝHLEDY Z PALIČNÍKU

Přinejmenším stejné kouzlo jako historické centrum Hejnic mají i výlety do okolí. Tomu vévodí dva vysoké vrcholy, Ořešník a Paličník. Právě Paličník má snad nejpůsobivější vyhlídku v Jizerských horách. Nejsnáze se sem lze dostat z nedalekého Bílého Potoka po žluté turistické značce. Na vrcholu byl na počátku devadesátých let 20. století vztyčen kříž.

V roce 1211 tu vyrostla kvůli potřebě bohoslužeb dřevěná kaplička a o čtyřicet let později i kamenná kaple. Ve sklepeních dnešního chrámu lze mimochodem na základy této kaple narazit. Postupem času, jak přibývali poutníci a věřící, vyrostl na místě chrám s deseti okny a šesti oltáři.

Po nástupu protestantských Redernů, kteří na Frýdlantsku vládli v 16. století, šlechta chrám uzavřela. V roce 1609 prý dokonce Kateřina z Redernu uloupila majetek hejnického kostela a odvezla jej na zámek do Liberce. Sídlo později vyhořelo, avšak sošce Panny Marie se nic nestalo. Po tomto znamení se soška vrátila zpět do Hejnic.

Během panování Gallasů se Hejnice proslavily jako poutní místo. Podle kronik sem během dvaceti let dorazilo přes milion poutníků. Díky této ohromné oblibě dorazili do Hejnic františkáni a v závěru sedmnáctého století vyrostl vedle kostela klášter.

Víc než sto roků starý pohled na Hejnice od severu z pastvin tehdy zvaných Skřivánčí pole, z dnešního sídliště Na Skřivánku. Všechny čtyři domy vlevo dole dosud stojí. Nejvíc vlevo je hostinec U Smrku. Světlá stavba v lesíku je bývalá vodárenská věž. Foto: Archiv

Těžké časy přežil kostel i v době Marie Terezie a Josefa II. Podle tehdejších předpisů musely svatostánky odevzdat všechny stříbrné bohoslužebné nádoby do Vídně. Z kostela tak zmizely časem všechny cennosti. Úředníci prý chrám doslova vybrakovali. Na začátku 20. století lidé chrám znovu opravili. Po roce 1948 však přišlo vyhnání mnichů a s tím spojené rabování.

Pohled na Hejnice z vrcholu Ořešníku. Foto: Wikipedia

V roce 1990 přišel do Hejnic duchovní Miloš Raban, díky kterému získal chrám současnou podobu. Při bazilice vzniklo i Mezinárodní centrum duchovní obnovy.

Hejnice