Ve Slunečné jsem byl pár týdnů po jeho odchodu. Redakce si ani nedá práci přečíst si po sobě co napíše a hned u první fotky napíší "ve Slaměné".

Když nebudu mít to štěstí, abych šel spát a už se neprobudil, přál bych si smrt jako měl pan Brodský.

Navštívil Horníčka a viděl, co by ho mohlo čekat. Zavzpomínal na svůj bohatý život, co všechno zažil, kolik zábavy prožil, kolik krásných žen měl, že má úspěšné děti. Rozumně usoudil, že to další co by ho čekalo by už bylo jenom to špatné. A pak v plné fyzické a duševní síle (přiměřeně věku samozřejmě) vzal pistoli a celé to ukončil

Každý, kdo přináší jiným radost bývá těžko nahraditelný. O panu Brodském to platí dvojnásob. Všichni, kdo ho měli rádi však máme to "štěstí", ze si jej můžeme připomenout kdykoli si pustíme jeho film nebo i jen večerníček.

Tak jak jde medicína kupředu, tak je možné, že v budoucnu nebude ani možné umřít jinak než za pomoci eutanázie či dobrovolného odchodu ze života. Pro budoucí generace může být normální, že v určité životní fázi rozhodnou, jak dlouho tu chtějí ještě být a zařídí se dle toho.

Myšlenka je to zajímavá. V principu lze nahradit všechno kromě mozku a většina lidí nebude mít problém s tím, že je to pořád stejný člověk, včetně jeho samého. Otázkou je, co se stane, až se podaří vědomí (které je nějak zakódované do neuronů) přenést na jiný fyzický nosič. S tím, že člověka lze překopírovat jako fotky z dovolené, asi už lidé problém mít budou :-)

Pan Herec.

Čest jeho památce!

PS: Jsem si zcela jistý, že u tohoto článku nebudou žádné špatné komentáře. Protože proč? Protože je to vzpomínka na pana Herce a mimořádného člověka.

Pan Herec..... baví ty nahoře já hodně i vzpomínám na jeho poslední film Babí léto s panem Zindulkou

Roky utíkají,ale je moc dobře, že lidé ne-zapomínají.

Sebevražda není statečný konec statečného člověka, spíš má co do činění s nestatečností. Je to těžký hřích, který může člověka posunout přímo do věčného pekla .... a pokud to někdo není schopen pochopit, měl by si aspoň položit otázku, zda je odpovědné podporovat současné módní nadšení pro sebevraždy.

nevyjadřoovat se je někdy zlato

Jedno přísloví říká, že "matka se postará o deset dětí, ale deset dětí se není schopno postarat o jednu mámu"

Mám svým rodičům co vracet. K životu nepatří jen krásné a jednoduché chvíle. Chápu jejich pocity, že "nechtějí být na obtíž", ale nesouhlasím s nimi. Chci je ujišťovat, že na obtíž nejsou, vážím si jich a mám je rád.

Oba mí rodiče jsou již po smrti, umřeli po těžké nemoci, ale zvláště u mojí mámy, která nás opustila před několika lety, jsem moc rád, že jsem jí mohl být (spolu se skvělým bráchou) oporou až do posledního dechu, a že umřela doma.