Ve středověku byly svahy kolem hradu holé,“ říká kastelán Bezdězu Jan Jurička....

Ve středověku byly svahy kolem hradu holé,“ říká kastelán Bezdězu Jan Jurička. Teď je reality jiná. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Na nejkrásnější hrady a zámky kraje není vidět. Pohltily je hluboké lesy

  • 2
Dvojí hradby mají dvě nejslavnější zříceniny v Libereckém kraji - Trosky a Bezděz. Kamenné opevnění totiž zakrývají vysoké stromy. Lesy zahalují také Lemberk, Grabštejn nebo Sychrov.

„Když stojím pod Troskami, nevidím odnikud to, co mě na nich nejvíce ohromuje,“ říká majitel hotelu Trosky Miroslav Adamec. „Ve stromech se ztrácí hradby mezi věžemi Baba a Panna. Trosky jsou pro turisty jakýmsi zajícem v zalesněném pytli a nevynikají tak jako například nádherně odhalené francouzské zámky na Loiře.“

Vysoké stromy se vypínají rovněž kolem Bezdězu. „Ve středověku byly svahy kolem hradu holé,“ upozorňuje kastelán Jan Jurička. „Teď je ale pokrývá tak vysoký les, že kdyby začal hořet, přenesl by se oheň na Bezděz a přišli bychom o dřevěné střechy. Neradi bychom dopadli jako na Slovensku, kde od hořícího lesa chytil středověký hrad Krásna Hôrka.“

Jurička získal dobrozdání od českolipských profesionálních hasičů, podle něhož by se požár lesa stal pro Bezděz velkou hrozbou. „Potřebovali bychom, aby lesníci odkáceli pruh lesa pod hradbami,“ dodává Jurička. „Nejde jen o ochranu před ohněm. Základům hradu by prospělo, kdyby se k nim dostalo víc slunce.“

Bezděz leží v přírodní rezervaci, ekologové však kácení nezavrhují. „Nepředpokládám, že bychom kácení lesa v bezprostřední blízkosti hradu zakázali,“ prohlásil vedoucí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Ladislav Pořízek. „Alespoň by tam přibyly osvětlené partie, kde by se dařilo nízké vegetaci.“

Stejný problém je i na Troskách

Porosty kolem Bezdězu patří Vojenským lesům a statkům Mimoň. Jejich ředitel Jiří Janota ve vymýcení stromů pod hradem problém nevidí. „Pro kácení v přírodní rezervaci ale potřebujeme souhlas chráněné krajinné oblasti a liberecké pobočky ministerstva životního prostředí,“ vysvětluje Janota.

Svahy Bezdězu pokrývají buky, na něž se váže vzácný brouk tesařík alpský. „Poražené buky by zůstaly ležet pod hradem, což by tesaříkům vyhovovalo,“ uvádí Jurička. „Vznikl by tam jakýsi prales.“

Na Troskách se situace od Bezdězu takřka neliší. Hrad na čedičové vyvřelině se nachází v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český ráj. V porostech pod ním hospodaří Lesy České republiky.

„Odstoupili jsme od původní představy pokácet lesy pod Troskami plošně a vytvořit tam velké průseky,“ tvrdí kastelán Lubomír Martinek. „Les chrání skály a dělá Troskám pěknou kulisu. Vadí tady ale stromy, které přerůstají hradby.“

V minulosti se kácelo na Vyskři

Vedoucí CHKO Český ráj Jan Mocek nemá k likvidaci překážejících stromů výhrady. „Zarůstající siluety památek nebo kopců sopečného původu nejsou pro krajinu Českého ráje typické,“ říká Mocek. „V minulosti jsme povolili například kácení na Vyskři. Ve stromech mizel nejen vrchol špičatého kopce, ale i kaplička.“

Administrativní proces ohledně kácení na Troskách, Bezdězu a dalších hradech a zámcích musí odstartovat Národní památkový ústav. „Pokud ale nejsou porosty v mýtním věku, potřebujeme od státní správy výjimku ze zákona,“ upozorňuje krajský ředitel státních lesů Ludvík Řičář. „Čím větší veřejný zájem na vykácení stromů existuje, tím větší máme šanci výjimku dostat.“

Lesníci v poslední době vytěžili stromy z Protržené přehrady na Bílé Desné, na skalní vyhlídce na Špičáku nebo kolem jizerskohorské rozhledny Slovanka.