Architekt Miroslav Masák

Architekt Miroslav Masák | foto: MF DNES

Hubáček je nedoceněný, říká o zesnulém architektovi jeho kolega

  • 1
Česká světová architektura ztratila jedinečného novátora, kterého strhovala práce na veřejných stavbách. Tak hodnotí zesnulého Karla Hubáčka jeho spolupracovník a spolutvůrce obchodního domu Ještěd, architekt Miroslav Masák. On sám přišel smrtí Karla Hubáčka nejen o někdejšího kolegu, ale i o přítele.

Jak vzpomínáte na architekta Hubáčka, byli jste přátelé?
V období mezi padesátými a devadesátými lety jsme se vyhýbali mnoha úskalím v profesním i soukromém životě. Proplout jimi by bylo bez vzájemné důvěry a podpory nesnadné. Myslím, že mohu mluvit o přátelství, které mělo dva vrcholy. Na konci šedesátých let a po roce 1995. Stýkali jsme se celý život.

Jaká s ním byla spolupráce?
Radostná. Byl neobyčejně odpovědný k sobě, ke svým blízkým, k nám, kteří jsme v ateliéru spolupracovali, i k celé naší společnosti. Byl strhující šéf.

V čem byl podle vás Karel Hubáček jedinečný?
Architekt Hubáček byl svým založením novátor. Možnost nacházet a uplatňovat společensky, technologicky i ekonomicky výhodnější cesty v realizaci veřejných staveb ho strhovala. Neváhal jít až na hranice svých sil.

Jak vzpomínáte na dobu, kdy vznikal Ještěd?
Doba to pro nás jednoduchá nebyla. Vzhledem k našim občanským postojům se od nás dřívější přátelé odvraceli, osvícený primátor Jiří Moulis ztratil svoji pozici. Dovést za tehdejších podmínek tak netypickou stavbu k úspěšnému konci bylo bez nadsázky hrdinství.

Jak jste jej tvořili, co bylo základem nápadu?
Základem koncepce vysílače na Ještědu bylo naše přesvědčení o tom, že architektura je především službou. Ještěd je ukázkou kontextuální stavby. Je tvarován funkcí a místem, tvarem terénního hřbetu, nabídkou panoramat, nadmořskou výškou, silou a směry větru, dramatickými rozdíly teplot, obtížným zakládáním. Ve výsledku se setkal řád s poezií, matematika s nepravidelnostmi a krásou hory.

Jaký byl názor okolí a oficiálních funkcionářů? Měli jste tehdy podporu?
Reakce veřejnosti byly různé, rozpačité, dokonce nepřátelské, tradice romantické stavby na vrcholu kopce byla přece jen silná. Zásadní podporu návrh získal od Svazu československých architektů, později od mezinárodní Unie architektů a především od primátora Moulise.

Jak lze hodnotit význam Perretovy ceny, kterou Karel Hubáček za Ještěd získal už v roce 1969?
Cena UIA - Augusta Perreta je cenou za uplatnění progresivní technologie v architektuře. V historii české architektury je jedinou.

Nedomníváte se, že jsou jiné stavby architekta Hubáčka nedoceněny?
V naší republice je nedoceněná celá osobnost Karla Hubáčka. Jestli jsme měli ve druhé polovině 20. století architekta světového významu, a to včetně těch, kteří pracovali a žili za hranicemi, tak to byl Karel Hubáček.

Jakou stavbu vy osobně považujete za významnou?
Já osobně mám rád jeho nerealizovaný návrh experimentální scény pro Divadelní fakultu Akademie múzických umění nedaleko Kunratického lesa v Praze. Je to architektonicky jedinečné, zralé dílo.

Jiné Hubáčkovo dílo, obchodní dům Ještěd, se nepodařilo zapsat na seznam památek a už je zbourané. Nehrozí podobný osud i jeho jiné stavbě?
Odpovím asi takto. Architektuře se daří ve společnosti, která ji chápe jako generování prostoru a která se dokáže vyrovnat se dvěma protichůdnými východisky: S účelnou správou, která vnáší do života řád, a s intimním charakterem života, který se těžko snáší s neosobní formou. Tedy ve společnosti, která si vědomě ladí svoje životní prostředí. To se nás zatím netýká.

Liberecký kraj tak dlouho hlásal, že koupí Ještěd, až od záměru ustoupil pro nedostatek peněz. Jak se díváte na současný stav Ještědu?
Vedení Libereckého kraje udělalo pro důstojnou obnovu Ještědu mnoho. Dnes je jasná a všem rozhodujícím partnerům vyhovující koncepce renovace konstrukcí, interiéru i pláště. Problémem je nedostatek peněz na koupi a obnovu stavby. Pokud by vláda dospěla k závěru, že chceme být společností, která si svého životního prostředí a jeho hodnot hledí, potom by náklady nemohly znamenat nepřekročitelný problém.