Do zajímavého projektu s názvem Světlo se zapojilo sedm zrakově postižených z Tyflocentra v České Lípě. S nápadem dát do ruky fotoaparát lidem, od kterých se fotografická činnost čeká asi nejméně, přišel student enviromentálního designu na katedře umění a architektury liberecké Technické univerzity David Čermák.
"Asi před rokem jsme ve škole dostali zadání zpracovat nějaký projekt na téma světlo. Napadla mě myšlenka, že bych mohl spolupracovat s lidmi, kteří vlastně světlo nevidí - tedy se zrakově postiženými a nevidomými. Chtěl jsem, aby tito lidé zachytili svůj každodenní život kolem sebe prostřednictvím fotoaparátu," popsal autor projektu.
Navíc jim chtěl tímto způsobem pomoci a upozornit na problémy, se kterými se dennodenně potýkají. "Davidův nápad mi vůbec nepřišel šílený. Vím, že například v Praze fotí a maluje jedna nevidomá autorka," řekla Jitka Fajmonová z Tyfloservisu v Liberci.
Organizace vybrala sedm lidí z pracoviště v České Lípě. "Ti na to reagovali velmi kladně, ale byli tu i někteří, které to trochu rozrušilo, jelikož je to přeci jen citlivá záležitost," dodala Fajmonová. Samotné focení probíhalo přímo v českolipském Tyfloservisu nebo v jeho blízkém okolí.
Seřizování fotoaparátu instinktem
"Dal jsem jim do ruky digitální zrcadlovku, u které jsem vypnul veškeré automatické nastavení. Oni pak hmatem nebo instinktem seřizovali foťák a pořizovali snímky toho, co je kolem nich," vysvětlil Čermák.
Čermák si prý díky svému projektu uvědomil, co tito lidé vůbec prožívají a jak je těžké přijít o zrak. "Jsou to fotografie od nesmírně hodných, skromných a pro mě statečných lidí. Ty záběry říkají pravdu a na nic si nehrají. Tito lidé nevidí zrakem, ale okem duše," řekl Čermák.
Slepotu si vyzkoušel i sám na sobě. "Abych se dokázal trochu přiblížit těmto lidem, zavázal jsem si oči, zhasnul v bytě a zkoušel se po něm pohybovat. Dost dlouho mi trvalo, než jsem třeba zjistil, v jaké výšce je vypínač. Nezmohl jsem se skoro na nic. Tito lidé proto mají můj obdiv," uzavřel.
Pod fotografiemi v kavárně Bez konceptu je pak Brailovým písmem zaznamenáno jméno autora a také odpověď na otázku, co pro kterého z nich vůbec znamená světlo. "To nejlepší pro život, tma je smutná," stojí třeba pod jednou z fotek. "Světlo pro mě teď neznamená nic," vyjádřila se další.
Výstava potrvá do března
Výstava v Liberci je také dobročinná. Všechny fotografie se podařilo vydražit při slavnostní vernisáži. Celkem se vybralo 7 250 korun. Ty poputují na pomoc zrakově postiženým.
"Ještě jsme neřešili, na co přesně ty peníze půjdou. Můžou jít například na materiál na nejrůznější výtvarné dílny, které s klienty v České Lípě dělají. Peníze můžou ale také pokrýt třeba vstupné na hmatové výstavy nebo benzin do služebního auta, s kterým objíždíme naše klienty po celém kraji," informovala Fajmonová.
Výstava v Liberci potrvá až do 12. března. Její autoři plánují, že před skončením výstavy se ještě uskuteční setkání s autory fotografií.
