První zmínka o Jablonci je z roku 1356, avšak ke stálému osídlení došlo až v 16. století, kdy byla založena první skelná huť ve Mšeně a postaven i první kostelík.
"Zásadní změna ve vývoji města nastala ve druhé polovině sedmnáctého století. Začíná se rychle rozvíjet sklářství, ale současně se ukazuje, že Jablonec má i výhodnou polohu k provozování obchodu," uvádějí internetové stránky města.
Když se potom v první polovině osmnáctého století objevily první bižuterní výrobky a byly na trhu hned úspěšné, nic nebránilo v dalším rychlém vzestupu města.
V roce 1866 císař František Josef I. povýšil Jablonec dekretem na město. Krátce po povýšení vznikla na dnešním Dolním náměstí stará budova radnice.
O řadu let později vznikly dvě novodobé dominanty Jablonce, kostel nejsvětějšího Srdce Páně na Horním náměstí a radnice na dnešním Mírovém náměstí. Ty dodnes okouzlují strohými tvary architektury třicátých let minulého století.
Okruh připomene největší zajímavosti
Nedávno v Jablonci otevřeli vnitřní turistický okruh městem. Má třináct zastavení. Ta jsou označena tabulemi s popisem a mapkou a doplněna dobovými fotografiemi.
Návštěvníky upozorní na opravený kostel svaté Anny, Tyršovy sady, tramvajovou dopravu ve Střelecké ulici, památný buk v ulici V Aleji, arboretum a park v ulici Pod Petřínem, Petřín, park v Janáčkově ulici, vyhlídku u Dobré Vody, Čertův kámen, Pivovarské rybníky, vyhlídku na město v Kokonínské ulici a Muzeum skla a bižuterie s Eurocentrem.
Výchozím bodem je radnice. Ve vnějším informačním centru je možné zdarma získat čtyřjazyčného turistického průvodce.
Tramvaj, která vás dopraví do Jablonce z Liberce, je poslední upomínkou na někdejší hustou síť jabloneckých tramvají. Ty zde jezdily od roku 1900 do roku 1965, evropskou raritou byl sklon trati z Rychnova do Janova, který v úseku mezi Mírovým a Horním náměstím dosahoval 108,5 promile.
Podhorská ulice jako londýnská City
A jak to bylo s Paříží severu? Za první republiky se město Jablonec nad Nisou stalo světovým centrem výroby bižuterie a obchodu s ní. Ve dvacátých letech putovala jablonecká bižuterie až do tropických pralesů a osad černých válečníků. Jméno Jablonec znal každý Eskymák, indián i Pařížan.
Z Terstu do Kalkaty pravidelně vyplouvala loď, která jabloneckým zbožím zásobovala Orient. Největší a nejstálejší odběratele nacházela jablonecká bižuterie v Indii, Číně a Africe.
Z těch dob pochází také řada významných staveb, zejména honosných vil, jejichž stavbou dávali průmyslníci a podnikatelé na odiv své bohatství. K nejzajímavějším patřily secesní budovy a soukromé vily v ulici 28. října a v Podhorské ulici.
Ta bývala ve své době obdobou londýnské City – právě zde se soustřeďovaly obchodní domy nejvýznamnějších exportérů.
Doba se změnila, dnes je to tichá a klidná ulice a někdejší slávu připomíná jen opršelé logo dávno zaniklé společnosti Freitag & Co. na fasádě jednoho z domů.