Jan Korytář (vpravo) na sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu.

Jan Korytář (vpravo) na sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu. | foto: Facebook J. Korytáře

Náměstek jel za Liberec na sudetoněmecký sjezd. Jakým právem, zuří KSČM

  • 51
Jako liberecký politik jel do Augsburgu na sudetoněmecký sjezd. V krajském městě by teď Jan Korytář (Změna) rád vytvořil rozsáhlou expozici o společné historii a staletém soužití Čechů a Němců v Liberci, v někdejším hlavním městě sudetských Němců. Jeho nápad ale rozlítil komunistickou zastupitelku Danu Lysákovou.

Podle ní tím, že jel na sraz jako zástupce města, oficiálně uznal případné požadavky Sudetoněmeckého krajanského sdružení vůči České republice. Nechápe, jakým právem zastupoval Liberečany na srocení landsmanšaftu.

„Vstřícnost k revanšistickým organizacím jako je sudetoněmecký landsmanšaft považuji za zcela nepřijatelnou. Jde o vědomou podporu kroků, poškozujících zájmy současného českého státu i jeho občanů,“ prohlásila zastupitelka Lysáková.

Lysáková nesouhlasí se zpochybňováním Benešových dekretů

Nemůže prý souhlasit s jakýmkoli zpochybňováním Benešových dekretů či závěrů o poválečném uspořádání z Postupimi, a to včetně opakovaných snah o omluvy za vyhnání.

Snímek z návštěvy Adolfa Hitlera v Liberci 2. prosince 1938; fotograf jej zachytil před dnešní italskou restaurací na Benešově náměstí.

„Připomínám, že odsun sudetských Němců nelze oddělit od jejich předchozího přihlášení se k občanství Třetí říše a tím i od jejich podílu na Mnichovu a posléze i na okupaci naší země,“ zmínila zastupitelka.

Korytář ale považuje rozhořčení Lysákové za nesmyslné. Do Augsburgu jel na oficiální pozvání, které dorazilo na radnici.

„Původně byla pozvánka směřovaná na primátora, ten se ale omluvil, a protože mě toto téma zajímá, dohodli jsme se na poradě vedení, že pojedu já. Ubytování platila německá strana, z městského rozpočtu se tak hradila pouze cesta a stravné,“ vysvětlil náměstek Korytář, který v Německu strávil tři dny.

Korytář: Křivdy se děly z obou stran

Jeho cílem rozhodně nebylo zpochybňovat Benešovy dekrety ani se jinak „šťourat“ v minulosti, ale najít podporu pro výstavu, která by připomínala historii Sudet. „Na obou stranách hranice najdete lidi, kteří vidí jen svoji pravdu, většina je ale těch, co si uvědomují, že skutečnost je složitější. Křivdy se děly z obou stran, byť v různé míře a intenzitě,“ řekl.

Proto ani plánovaná expozice by nebyla jen černobílá. „Naopak, současníkům by ukázala obě stránky, jak pozitivní, tak i negativní. A ideálním místem pro výstavu by mohl být Liberecký zámek,“ podotkl Korytář. Zámek patří společnosti Ústí Development a náměstek se netají tím, že by ho rád znovu získal pro město.

Žur: Byl jsem pozitivně rozčarován

Jeho nápad považuje za osvícený i Pavel Žur (Nová budoucnost pro Jablonec), jablonecký radní a ředitel tamního divadla. Ten jel do Augsburgu hlavně ze zvědavosti.

„Chtěl jsem se podívat, jak ten sjezd vypadá, vždy jsem jen slyšel o těch hrůzných, nezdravých organizacích a o tom, jak si tam všichni vylévají zlobu a jak chtějí zpátky majetky. A byl jsem velmi pozitivně rozčarován, protože jim jde hlavně o navázání dobrých vztahů a symbiózu. To, že tam jsou velké šrámy, to si připomínají, nicméně také upozorňují na ten velký nacionalismus a populismus a nebezpečí, které v současné době v Evropě panuje,“ přiblížil radní.

Podle něj už jsou Benešovy dekrety překonány a jestliže jsou Němci i Češi součástí Evropské unie, pak jsou také jedna parta a jako takoví by si měli podat ruce a jít dál. „Ta hysterie, která se kolem toho sjezdu vede, je celá špatně. Myslím, že všichni ti kritici by tam měli jet, aby na vlastní oči viděli, o co tam vlastně jde,“ uzavřel Žur.

Sjezd uspořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení. To zastupuje zájmy Němců, kteří museli po 2. světové válce opustit Československo. Právě do oblasti Augsburgu zamířilo z Liberce při poválečném odsunu velké množství sudetských Němců.