Mamutí důl v polském Turówě leží jen kousek od českých hranic.

Mamutí důl v polském Turówě leží jen kousek od českých hranic. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Polská velvyslankyně slíbila kvůli rozšíření dolu Turów vznik komise

  • 0
Sestavení česko-polské komise k plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów slíbila libereckému hejtmanovi Martinu Půtovi polská velvyslankyně Gražyna Bernatowiczová. Ta do Liberce přijela v pondělí, aby uklidnila spory kolem tohoto plánu. Podle českých studií totiž sebere obyvatelům Frýdlantska a Hrádecka vodu.

Komise posoudí dopady rozšiřování těžby na situaci podzemních vod na české straně.

„Na místo budou vysláni experti, situaci posoudí na místě. Počkáme na technická zjištění. Každopádně je vůle ministrů životního prostředí i premiérů, aby se udělalo vše, co je možné, aby záležitost rozšiřování dolu Turów nijak nenarušovala život na jedné ani na druhé straně,“ řekla velvyslankyně.

„Pro mě je nejdůležitější, že na česko-polské konzultaci jako jeden z nejvážnějších současných problémů, které obě vlády řeší,“ zhodnotil hejtman Martin Půta.

O možném rozšiřování dolu se mluví i na vládní úrovni obou zemí, jednali o něm už i premiéři obou zemí.

„Zatím se u Turówa stávalo, že české straně chyběla řada informací, které průběžně požadovala. Teď věřím, že to bude jiné. Nesmíme připustit situaci, že tu řádově desítky tisíc lidí přijdou o vodu a my nebudeme schopni včas zareagovat včas,“ popsal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) po vzájemném setkání premiérů a členů české a polské vlády.

Polská strana připravuje dokumentaci dopadu na životní prostředí a podle Brabce bude hotová až na sklonku roku. „Česká strana se bude moci průběžně vyjadřovat. Budeme požadovat velmi konkrétní záruky,“ popsal Brabec.

Důl Turów

Hnědouhelný povrchový důl Turów u česko - polské hranice živí stejnojmennou elektrárnu. Nyní má důl rozlohu 45 kilometrů čtverečních.

Hnědé uhlí k zásobování elektrárny má stačit nejméně do roku 2040 a Poláci chtějí ložisko vytěžit. Teď má důl hloubku 225 metrů. Odborníci počítají s variantou, že se může prohloubit až o 80 metrů. To by mělo podle odborné studie vypracované firmou Vodohospodářský rozvoj a výstavba fatální dopad na Hrádecko a Frýdlantsko.

Pokud by skutečně došlo k plánovanému rozšíření dolu k české hranici, obcím hrozí ztráta podzemní vody. Navrhované řešení hovoří o tom, že pitná voda pro desítky tisíc obyvatel příhraničí by se mohla přivést z povrchových zdrojů v Jizerských horách.

Může to ale trvat až devět let a investice by překročily dvě miliardy korun.

Povrchový důl Turów se dnes rozkládá na ploše 45 kilometrů čtverečních. Mluví se o tom, že Poláci chtějí těžit až do roku 2044. Ještě ale české straně nedodali potřebné informace o plánovaném rozšíření.

I přesto si už čeští vodohospodáři nechali vypracovat studii možných dopadů. Ta ztrátu vody na části Hrádecka, Chrastavska i Frýdlantska potvrdila. Možné technické řešení přivedení vody z přehrad v Jizerských horách by pravděpodobně překročily dvě miliardy korun. Technické řešení by trvalo řadu let.

„Studie hovoří o tom, že u nás už voda kvůli Turówu poklesla. V katastrálním území Kristiánov lidé přes léto vodu nemají a připravujeme tam výstavbu vodovodu. Pokud ale Poláci důl skutečně rozšíří, problém se zcela jistě zhorší. Nejde jen o pitnou vodu dopad to bude mít na celé povodí,“ obává se starosta Heřmanic na Frýdlantsku Vladimír Stříbrný.