„Jedinou ochranou našeho chovu slepic před jestřábem je, abychom jich měli hodně a nějaké nám vždycky zůstaly,“ říká chalupník z Tanvaldu – Žďáru Vlastislav Fejkl, jehož usedlost se rozkládá pod jizerskohorským Špičákem. „Létá u nás pěkná velká samice jestřába a za rok nás připraví tak o pět slepic.“
Fejkl jako vystudovaný lesní inženýr ví, že jestřábi se jako zvláště chránění dravci lovit nesmí a s úbytkem slepic se smířil. „Kupuji jednu za padesát korun, a když mi snese alespoň dvacet vajíček, tak se mně zaplatí,“ podotýká hospodář.
„S ostatními chovateli slepic se radíme, co na jestřáby platí, ale stoprocentně úspěšní stejně nejsme. Zjistil jsem alespoň, že čím méně volné plochy kolem kurníku je, tím méně se tam jestřábům chce. Přemístil jsem proto slepice ke složenému dřevu na místo, kde rostou stromy.“
Pytláky může potrestat soud
Fejkl patří mezi osvícené oběti jestřábích útoků, na rozdíl od některých jiných chovatelů nebo myslivců.
„Navzdory přísné ochraně jestřábů pokračuje i v Česku jejich nezákonný lov, například v okolí bažantnic. Tam dravci mají zvláště snadnou kořist,“ upozorňuje Václav Tomášek, zoolog z regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Liberci.
„Jeden chovatel holubů u Liberce chytal jestřáby na návnady do speciálních košů a likvidoval je. Podařilo se mu prokázat jeden případ a za pytláctví skončil u soudu. Dostal tam půlroční podmínku.“
Podle Tomáška žije v Jizerských horách a v jejich podhůří na Liberecku a Jablonecku kolem 30 párů jestřábů.
„Na Českomoravské vysočině se jich na stejně velké ploše vyskytuje třikrát tolik než u nás,“ dodává Tomášek.
Kdo měl dříve v revíru jestřába, byl pro ostudu
Jestřábů v minulém století prudce ubylo hlavně kvůli odstřelům a také kvůli nadměrnému používání jedovatých pesticidů, které slouží k hubení škůdců na polích.
„Nyní se daří jejich stavy v Česku udržovat,“ tvrdí Martin Pudil, ornitolog Severočeského muzea v Liberci. „Dříve bohužel mezi myslivci platilo, že každý, kdo měl v revíru jestřába, byl pro ostudu.“
K nezákonnému lovu dravců slouží takzvané jestřábí koše. Jako návnada se do nich umístí třeba kuře nebo holub, jestřáb neodolá, do koše vletí, ale jeho důmyslná konstrukce mu už nedovolí dostat se ven.
Slepici uloví jen samice dravce
Pokud narazí jestřábi na svém teritoriu na slepice, jako kořist si je rychle oblíbí. Na rozdíl od drobných divokých ptáků nemotornou slepici uloví bez větších potíží. Vydávají se pro ni však pouze jestřábí samice, poněvadž jsou větší a těžší než samci. Váží i hodně přes jeden kilogram, a tak slepici unesou.
„Slepice chováme od loňského listopadu a hned nám jestřáb jednu odnesl. Letos na podzim nás připravil o další,“ uvádí Zuzana Neumannová, Fejklova sousedka pod tanvaldským Špičákem. „Manžel má známého pod Černou studnicí. Nad slepice dal dvojitou síť z voliéry, jestřáb ji ale stejně prorazil.“
Tomášek jejím slovům věří. „Jestřáb je velmi sveřepý pták a se svou velkou rychlosti má obrovskou sílu,“ vysvětluje. „Prorazí i síť na orly.“
Co dravci svedou, poznal rovněž liberecký regionální ředitel AOPK Jiří Hušek. „Jestřáb nám zlikvidoval všechny kachny, indické běžce. Pořídili jsme si je na slimáky,“ prozrazuje Hušek. „Ale co se dá dělat, tak to v přírodě chodí.“
Jeho kolega Tomášek doporučuje na ochranu domácích ptáků před jestřáby psy – pokud tedy sami slepice neloví.
„Jestřáby určitě odradí německý ovčák,“ podotýká Tomášek. Fejkl měl slepice ve větším bezpečí ve chvíli, kdy k nim nastěhoval berana.
„Když však máte slepice a další menší domácí zvířata u lesa, s nějakými ztrátami počítat musíte,“ shrnuje Neumannová. „Švagrová bydlí u pramene Nisy a liška ji připravila o třináct z patnácti slepic.“
