Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důchodce si pronajal horské bunkry. Chce je vrátit do podoby z roku 1938

  12:40aktualizováno  12:40
Důchodce Jiří Dušek z Jablonce nad Nisou si pronajal několik vojenských bunkrů v pohraničí. Stará se o ně a vrací je do podoby, kterou měly v roce 1938.

Důchodce Jiří Dušek z Jablonce udělal z betonové pevnůstky pod Štěpánkou vojenské minimuzeum. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

I když betonový půlkruhový bunkr pod jizerskohorskou rozhlednou Štěpánkou vypadá zvenčí docela mohutně, místa uvnitř je tak málo, že je těžké si představit, jak tam mohlo žít a bojovat sedm lidí.

Na prohlídku „řopíku“, jak se říká malým betonovým pevnůstkám v českoněmeckém pohraničí, zved důchodce Jiří Dušek z Jablonce nad Nisou.

Fotogalerie

Když nechal vysokohorské turistiky, vrátil se do Jizerek, a propadl kouzlu pohraničního opevnění. Řopík pod Štěpánkou je mezi pěti bunkry, o které se stará, a které si pronajal. Za pronájem řopíku pod Štěpánkou platí Dušek tisíc korun ročně.

„Mám v tom ale i možnost sbírat dříví a chodit po pozemku. Les totiž patří soukromníkovi. Od správy krkonošského parku, která vlastní ostatní bunkry, je mám zhruba o 300 korun levněji,“ říká Dušek.

Po sedmi letech práce a shánění ho vrátil do podoby ze září roku 1938. „Vlastně se tu nikdy nebojovalo, protože po Mnichově v září 1938 dostali vojáci rozkaz stanoviště vyklidit. Pravdou ale je, že tu trávili na podzim 1938 několik týdnů v pohotovosti. To už je na slušnou ponorku, navíc byli pořád v napětí, kdy vypukne boj a odkud přijde nepřítel,“ vypráví Dušek.

Komůrky spojené úzkou chodbičkou

Vnitřek pevnůstky připomíná brýle - dvě malé komůrky jsou spojené úzkou chodbičkou. První komůrka je zařízená stejně jako v době, kdy sloužila svému účelu.

Malý stolek, nad ním průzor a do něj kouká hlaveň lehkého kulometu, zavěšeného na popruzích, aby se s ním dalo otáčet, samozřejmě jen v úhlu, který malé okno dovolí. U něj se tísnili střelec, navigátor a plnič kulometu. „Zas tak lehký ale nebyl, měl devět kilo, takže kdyby se postavil na stůl, pěkně by skákal,“ poznamenává Dušek. Kulomet ZB vzor 26 není původní, je to zbraň vyrobená v roce 1930 pro vývoz do Jugoslávie.

„Střelec prakticky nic neviděl, takže si musel nakreslit, kam má střílet. V liště si udělal zářezy a podle nich pak pouštěl palbu. Průzor je malý, navíc se tu nesmělo svítit kvůli vyzrazení. Navigoval ho velitel pomocí periskopu. Když se měnil směr palby, poklepal mu na rameno. Uvnitř byl totiž takový rachot, že by povel neslyšel,“ vysvětluje Dušek.

Za námi na stěně visí popruhy s čutorou a brašnami velké polní. V nich měli vojáci všechno potřebné v maximálně úsporné verzi. Vybavení je původní.

Plná polní vážila dvacet kilogramů

„V malé polní nosili vojáci lahev na vodu, meltu, suchary, pytlíček s břitvou, strojkem na holení, štětkou, kartáčkem na zuby, mýdlem a tohle je solnička,“ ukazuje náš průvodce na malou kulatou dřevěnou dózičku, která vypadá spíš jako na prstýnky.

Plná polní měla 20 kilogramů, zbraň čtyři, k tomu ještě vojáci měli u pasu bodák, lopatku a helmu. „To všechno nesli na sobě a ještě museli jít nebo běžet, hloubit zákopy a bojovat. Takže žádná legrace to nebyla,“ konstatuje Dušek.

Pod věšáky s „polními“ byly v původním řopíku ještě naskládané bedny s náboji. „Těch bylo deset. Tenhle kulomet byl bumbrlíček. Zhltal dvě stě ran za minutu. Aby ho mohli rychle krmit, vymysleli i speciální plničku, do ní se najednou vešly čtyři pásky s dvaceti náboji,“ říká Dušek.

Kromě toho, že byl v minikomůrce hluk, se tam strašlivě prášilo. Větrání měl na starosti další z posádky. Ve spojovací chodbičce točil ventilátorem, který vydával kvílivý zvuk, jako když loď zabloudí v mlze. Musel točit hodně rychle, jinak by se osazenstvo udusilo. A ještě hlídal okénkem vstup do bunkru.

Druhá místnůstka zatím připomíná spíš skladiště. „Bude ale vypadat podobně jako ta první. Do 25. dubna, kdy oficiálně otevíráme sezonu, bude zařízená. Dotáhnu sem i svoji největší raritu - originál čističku na kulomet,“ slibuje Dušek.

Zařízením navíc jsou malá kulatá kamínka - bubínek. „Ten tu nebyl. Bunkr sloužil jen, když nebyl sníh -tedy na jaře, v létě a na podzim. Vevnitř je stálá teplota čtyři až pět stupňů, a díky kamínkům tu můžu přespávat. Mám tady složené i americké lehátko. Výhodou je, že když se vzbudím, můžu zatopit přímo z postele,“ směje se Dušek.

Bunkry mi zpestřily důchod, říká Dušek

Když se k řopíku před sedmi lety dostal, byl prázdný. „Zbyly tu jen střílny a konzoly na ventilátory. Zařízení jsem sehnal od známých, na Aukru, nebo pokupoval od lidí, kteří tu o kus dál také upravovali řopík. Protože to ale bylo za totality a narazili na spoustu problémů, tak toho nechali,“ líčí Dušek. Většinu věcí dělal sám, pomohl mu i syn.

„Museli jsme vyvézt nepořádek, co byl uvnitř, pokácet stromy a upravit terén v okolí. Vlastně jsem si tím zpestřil důchod. Je to lepší, než sedět na přehradě a krmit kačeny,“ konstatuje devětašedesátiletý Dušek.

Vojáci museli nakonec po Mnichovské dohodě pevnůstku opustit bez boje 1. října 1938. „Nechtěli, vzbouřili se, tak je museli odsud vyhnat. Vzali veškeré vybavení. Podle dohody mohli do osmi dnů vystěhovat majetek, který ještě v objektu zbyl. A to také udělali, navíc ze vzteku podpálili i výdřevu. Ta nevyhořela úplně, ale bunkr žárem popraskal, takže Němcům byl na nic,“ dodal Dušek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Radek (vlevo) a Jiří Nožičkovi v Tatře 603 Gustáva Husáka.
V Lomnici renovují auta za desítky milionů. Nejvíce si cení Tatry 80

Malý ekonomický zázrak se odehrál v Lomnici nad Popelkou. V roce 1991 založená firma Vetren tam začínala v garáži renovovat automobilové veterány, dnes patří k...  celý článek

Marek Řeháček nyní vydává hned dvě nové knihy. Na snímku je s publikací...
Socialismus táhne víc než Němci, říká literát. Vydává dvě nové knihy

Tajemník jabloneckého magistrátu Marek Řeháček, známý lokální patriot, vydává dvě nové knihy pojednávající o místech, jež leží nad Nisou. První je o...  celý článek

Městské muzeum Špitálek ve Frýdlantě.
Výstava promluví k návštěvníkovi, provede ho středověkým tržištěm

Expozice v městském muzeu Špitálek ve Frýdlantě projde výraznou obnovou. Pomůže ji k tomu téměř jeden a půl milionu korun, které získá jak z Evropské unie, tak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.