„Tato kniha je volným překladem německého originálu Doktor Kittel, der nordböhmische Faust in Sagen und Geschichte z roku 1924. Kniha pak vyšla ještě jednou v roce 1932, tentokrát pod názvem Doktor Kittel, Sagen und anderes Volksgut des Isergebirges,“ zmínil Jan Vokurka, jednatel firmy Kitl, na jejímž e-shopu je titul k mání.
Pořídit jej lze také v Kittelově muzeu v Krásné a v sídle firmy v jablonecké Pasířské ulici.
Obě prvorepubliková vydání byla tištěná švabachem a částečně psaná v místním dialektu, těžko srozumitelném i ostatním Němcům. Překladu do češtiny se ujal Petr Pospíšil.
„Z překladatelského hlediska to byl skutečně oříšek a patří mu za to velké uznání,“ zdůraznil Vokurka.
Kniha má tři části: pověsti a legendy, Kittelův životopis a novodobé dovětky - příspěvky současných autorů. Jan Kašpar, ředitel Státního okresního archivu v Jablonci nad Nisou, přispěl textem o osobnosti autora originálu, Karla R. Fischera.
Petr Pospíšil přeložil vlastní životopis Eduarda Enzmanna, ilustrátora knihy. Milan Svoboda, vedoucí katedry historie na Technické univerzitě v Liberci, do knihy věnoval krátkou stať o původu barokních jmen včetně jmen Kittelových.
Libuše Novotná z Velkých Hamrů, kurátorka Kittelova muzea, zpracovala rodokmen věhlasného doktora a vycházela při tom z pramenů od Vladimíra Novotného z Krásné a Alfréda Hübnera z Hutě.
„A konečně Jan Sedlák, etnograf a dlouholetý kastelán hradu Grabštejn, se ve své stati zaměřil na stavební památky Kittelovska,“ dodal Vokurka.
Kittel - Faust Jizerských hor, ale i ďáblův doktor
Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako právě ranhojič s předlouhým jménem Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Říkalo se mu všelijak: Faust Jizerských hor, severočeský Faust, černokněžník ze Šumburku a nebo ďáblův doktor.
Léčil nejen zdejší šlechtu, ale i chudé horaly. Jeho pacientem byl mimo jiné také císař Josef II., který ho v nyní zachraňovaném domě navštívil. Kittelův věhlas sahal tak daleko, že se tehdy po Čechách říkalo: Tomu ani Kittel nepomůže.
Na konci čtyřicátých let osmnáctého století dokončil na Krásné stavbu obrovského a tajemného sídla zvaného Burk.
„Mezi lidmi se tehdy začaly šířit první pověsti, podle nichž financoval stavbu Burku z peněz od ďábla. V patrovém roubeném domě měl lékárnu, pokoje pro pacienty, pitevnu, místnost s lidskými kostrami a knihami,“ poznamenal Vokurka.
Podle historika J. V. Scheybala, který se podobnými objekty na Jablonecku zabýval, zde doktor Kittel zřídil zdravotnické zařízení, něco jako první horské sanatorium. Bylo prý ojedinělým zařízením svého druhu na území dnešní České i Slovenské republiky a patří údajně k prvním ve střední Evropě.
