Rodiče se rozhodují pro jméno dítěte především podle toho, jak se jim líbí.

Rodiče se rozhodují pro jméno dítěte především podle toho, jak se jim líbí. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Anežka Perchta a Monty Pepa. Rodiče se zviditelňují výběrem jmen dětí

  • 93
Václav Lábus z katedry českého jazyka na Technické univerzitě v Liberci vede pro studenty semináře o jménech a příjmeních a setkává se i s mnoha výstřelky. Ať už to jsou Anežka Perchta, Monty Pepa, Sunny Kája, Franc Josef anebo Eliška Amálie.

„V poslední době je módní dávat dětem dvě jména jako například Eliška Antonie nebo Magdalena Anna,“ říká Lábus. „Někdy se rodiče nemohou na jméně domluvit, a tak vyberou obě. Ale většinou je za dvěma jmény pro dítě snaha zviditelnit se.“

Podle Lábuse se rodiče rozhodují pro jméno dítěte především podle toho, jak se jim líbí. Což bylo stejné i před třiceti lety.

„Do žebříčku nejpopulárnějších jmen se však mnohem víc než dříve promítají módní vlivy,“ upozorňuje Lábus. „Například některé celebrity se při výběru jména pro své děti vracejí do šlechtických časů. Často platí - čím slavnější člověk, tím neobvyklejší jméno. Jedna moderátorka pojmenovala své dcery, dvojčata, Anna Marie a Marie Anna.“

Celebrity působí i na své fanoušky, kteří po nich dávají svým dětem totožná jména. Mnoho maminek pojmenovalo své dcery Sofie a Nela. Vzaly si vzor z Karla a Ivany Gottových.

Příklady ale táhly i za hlubokého socialismu. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přibylo dívek se jménem Angelika - podle slavného francouzského seriálu.

„Neobvyklá jména patří v současné době více k dívkám,“ podotýká Lábus. „Na tablu mateřské školky jsem viděl dokonce Afroditku.“

Lábus se zabývá i příjmeními, která se vyskytují hlavně v Libereckém kraji a v ostatních částech republiky jsou vzácná.

„Překvapilo mě, kolik jich je,“ konstatuje. „Třeba v Krkonoších a v Podkrkonoší je nejvíc Pošepných, Tauchmanů nebo Pohořalých, na Turnovsku zase Hlubučků a Bičíků.“

Tauchmanové se zabydleli především ve Studenci na Jilemnicku. „Vedou u nás, ale žije tady i hodně Kuříků a Háků,“ prozrazuje starosta Jiří Ulvr. „Před pár lety jsme měli ve Studenci sraz Kuříků a byl jich plný společenský sál.“

Jaroslav Tauchman z Liberce, známý jako bojovník proti korupci, se o osud svého rodu důkladně zajímal.

„Tauchmanové přišli do Podkrkonoší z Bádenska-Württemberska po třicetileté válce,“ uvádí. „Slyšel jsem i legendu, že jsme potomci švédských vojáků, čemuž ale spíše nevěřím. Je naopak jisté, že ze Švédska pocházejí Rydvalové. Nejvíc z celého Česka jich žije na Tanvaldsku, kde v 17. století ležela kolem hradu Navarov zhruba pět let švédská armáda. Někteří vojáci tam zůstali a ve Švédsku skutečně najdete jméno Rydwall.“

Typická krajová jména nejsou jen severočeskou specialitou. Třeba ve Zlínském kraji žije skoro 300 Mahdalů - o desítky víc než ve zbytku republiky.