Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Liberci rozmístí devět pamětních kamenů, připomenou oběti holocaustu

  19:00aktualizováno  19:00
Betonové kostky o rozměrech 12 x 12 x 12 centimetrů budou usazené v dlažbě chodníků. Připomenou osudy lidí, kteří ve městě žili a za druhé světové války zemřeli v nacistických lágrech. Památka nese název Stolperstein, což je v překladu kámen, o který se zakopne.

Stolpersteiny připomenou osudy lidí, kteří v Liberci žili a za druhé světové války zemřeli v nacistických lágrech. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Kámen se objeví vždy před domem, kde oběti bydlely nebo pracovaly. Na mosazné desce pak bude vytesáno jejich jméno, datum narození a místo, kde zemřely.

Prvních devět míst schválili městští radní už v roce 2014, nyní dali souhlas s umístěním dalších devíti kamenů. Do chodníků se zabudují pravděpodobně v srpnu letošního roku, kdy by měl z Kolína nad Rýnem dorazit Gunter Demnig, autor projektu.

Domy, před které Stolpersteiny uloží, i jména, jež na nich budou, vytipoval Pavel Jelínek z Židovské obce v Liberci. „Většina jsou mí přátelé nebo příbuzní,“ říká.

Výjimkou je třeba Friedrich Sommer, ředitel Divadla F. X. Šaldy v letech 1906 - 1922 a 1929 až 1934, který zemřel v Osvětimi. Na kámen s jeho jménem narazí chodci právě před vchodem do divadla.

„Ani útěk do Brna ho před transportem nezachránil. Nacisté ho našli i tam,“ přibližuje jeden z osudů Jelínek.

Také další příběhy jsou velmi pohnuté. V plynové komoře zahynula Jelínkova kamarádka Hanna Taussigová, které tehdy bylo osm let. Společně s ní zemřeli v Osvětimi i její rodiče Fritz a Marie.

Také Pavel Jelínek přišel během války o část příbuzenstva. Ještě dnes s nalomeným hlasem vzpomíná na svou babičku Josefu Ledererovou. Ta sice odešla společně s nimi z Liberce pryč, v době, kdy se dostali do Lysé nad Labem, do sběrného tábora, musela nastoupit do transportu. Zahynula v Treblince.

„Já pocházím ze smíšené rodiny, otec byl římskokatolického vyznání, maminka Židovka a já jsem Žid po ní. Z Liberce jsme utekli, když mi byly tři roky. Dostali jsme se až do Lysé nad Labem, odkud nás pak odsunuli do Hořepníku, to je městečko kousek od Pacova,“ přiblížil Jelínek.

Uplatili německého lékaře, transportu se vyhnuli

Maminka tehdy dostala příkaz k nástupu do lágru, tatínek ale s pomocí svého příbuzného uplatil německého lékaře, který vystavil doklad, že je maminka těžce nemocná a do transportu nemůže.

„Do konce války nemohla vylézt z domu, chodila jen na zahradu. Když válka skončila, vrátili jsme se zpět do Liberce,“ vzpomíná.

Ze zhruba třicetičlenného příbuzenstva jich přežila ani ne desítka. „I já měl štěstí, coby dítě ze smíšeného manželství jsem měl do transportu nastoupit až v deseti letech, ale to mi bylo až v dubnu 1945. A to už měli Němci jiné starosti,“ dodává.

Většina libereckých Židů zahynula v koncentračních táborech, někteří i při bombardování. Jako například rodina Fischlova, jejíž tři členové zemřeli při náletech v Jugoslávii, kam před nacisty z Liberce utekli. Jejich osud připomene pamětní kámen před domem v ulici Na Okruhu.

Likvidaci dvou žen připravili jejich sousedé

Další bude patřit Adele a Edith Königsteinovým. Matka s dcerou, které později zahynuly v Osvětimi, žily v domě v Bendlově ulici.

Dům si podle plánů architekta Antona Krapfa, profesora liberecké průmyslovky, nechali postavit manželé Karel a Herta Hoffmannovi. Udržet dům bylo nad finanční možnosti rodiny, a tak přízemí i horní byt majitelé pronajímali. A právě nahoru se nastěhovala Adele s Edith.

„Paradoxem je, že jejich sousedé byli několik let Němci, kteří pak připravovali jejich likvidaci. Ve vedlejším domě žila během války rodina masového vraha Hanse Franka, o kousek dál pak sudetoněmeckého politika a nacisty Konrada Henleina,“ popsala bývalá ředitelka Krajské vědecké knihovny Věra Vohlídalová, která nyní v domě žije.

Uložení kamenů v Liberci zaplatí Židovská obec, město pak pro ně připraví v chodnících otvory. „Náklady na výrobu jednoho Stolpersteinu jsou přibližně 120 eur a jsou hrazeny týmem Guntera Demniga,“ uvedla Jana Kodymová, mluvčí libereckého magistrátu.

První pamětní kameny byly v Česku položeny už v roce 2008 v Praze a v Kolíně. Od té doby se pokládají vždy jednou ročně na různých místech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hlavní vjezd do areálu jablonecké nemocnice.
Jablonec chce pavilon intenzivní medicíny, poradí si i bez slíbené dotace

I když stát letos nepošle padesátimilionovou dotaci, Jablonec chce stavět nový pavilon intenzivní medicíny. Peníze je město připraveno dát i ze svého rozpočtu.  celý článek

Městské muzeum Špitálek ve Frýdlantě.
Výstava promluví k návštěvníkovi, provede ho středověkým tržištěm

Expozice v městském muzeu Špitálek ve Frýdlantě projde výraznou obnovou. Pomůže ji k tomu téměř jeden a půl milionu korun, které získá jak z Evropské unie, tak...  celý článek

Paddy Kelly při sobotním koncertu v Sedmihorkách v Českém ráji.
Hvězda Kelly Family uctila v Českém ráji oběti teroru z Barcelony

Paddy Kelly, lídr kdysi hvězdných Kelly Family, koncertoval v noci na neděli v Českém ráji. A došlo i na pietu za oběti teroristického útoku v Barceloně.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.