Foto libereckých hasičů z roku 1912. V pozadí elita mezi hasiči - lezec. | foto: HZS Libereckého kraje

Plachta na záchranu lidí při požárech vznikla v Liberci, odhaluje kniha

  • 0
Liberečtí hasiči slaví sto padesát let od založení prvního dobrovolného sboru. Vydali speciální publikaci s názvem 150 let hasičů 1862-2012, kterou napsal bývalý ředitel krajských hasičů Karel Boháč. Autor knihy prozradil, že plachta, do níž při požárech skáčou lidé, vznikla v Liberci.

V roce 1861 začal liberecký magistrát hledat muže, aby se přihlásili do hasičského sboru. Vy ale uvádíte rok 1862.
Obojí je správně. V roce 1861 bylo v Liberci několik velkých ohňů a tato série vyvrcholila požárem sedmi domů v dnešní ulici Na Perštýně. Po výzvě radnice se ještě ten rok přihlásilo prvních osmašedesát mužů. Sbor ale vznikl až o rok později, kdy dobrovolníky cvičil instruktor zapůjčený z Lipska.

Karel Boháč

Narozen v roce 1947

Do roku 1970 voják z povolání (propuštěn po prověrkách po roce 1968)

Od roku 1970 do roku 2004 profesionální hasič

1975-2000 okresní ředitel Hasičského záchranného sboru

2000-2007 krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje

Byl to první sbor založený na území dnešního Libereckého kraje?
Zdaleka ne, už v roce 1850 byl založen sbor dobrovolných hasičů v Zákupech. Mimochodem, to byl nejstarší hasičský sbor na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Podle jeho vzoru byl liberecký sbor rozdělen do tří oddělení. Nejvýš z nich stáli lezci, to byla taková elita, která se poznala podle toho, že měla na hlavách zlaté helmy a přes hruď tzv. vánočku, což byla srolovaná lana. Ostatní byli družstvo přivaděčů vody a družstvo stříkačů. Obě skupiny měly helmy černé.

Dá se předpokládat, že v tomto sboru nebyli úplně první hasiči v Liberci.
První pokusy o organizovanou požární ochranu se datují od konce sedmnáctého století. První požární řád vydal pro město Liberec hrabě František Gallas v červenci 1689. Tehdy bylo ve městě 378 domů, jejichž majitelé byli rozděleni do sedmi skupin. Každá měla dlouhý a krátký žebřík, krátký a dlouhý hák a dvě ruční stříkačky. Na obou tržištích, dnešním Sokolovském a Benešově náměstí, byly dva velké sudy naplněné vodou.

Vraťme se k začátkům organizovaného hašení. Někde jsem se dočetl, že právě v Liberci byla vynalezena plachta, do níž ještě dnes lidé při požárech skáčou.
To je pravda. V roce 1880 vynalezl velitel skupiny lezců Franz Pilze libereckou záchrannou plachtu, kterou poprvé použili při požáru Schützovy továrny. S plachtou zachránili hasiči čtyři lidi. Tehdy nepoužívali jen plachtu, ale také i záchranné rukávy. K tomu se váže pěkná historka. V roce 1888 byl velký požár v dnešní Široké ulici a hasiči tam pomocí rukávu zachránili šest lidí. Mezi nimi byl také pozdější starosta Liberce Franz Bayer, který se po svém zvolení hasičům na oplátku pěkně odměnil. Dostali od města prostředky na lepší výstroj a výzbroj.

Liberec od těch dob postihlo několik velkých požárů. Tuším, že jeden z největších byl v roce 1879, kdy shořelo Soukenické divadlo. Připomeňte nějaké další.
V roce 1893 vyhořela v Liberci tiskárna a hodně lidí přišlo o práci. O tři roky později to bylo ještě horší. Hořela prádelna firmy Liebieg v Jablonecké ulici a osm dělnic přišlo o život. Z těch novějších byl požár Textilany, nebo Ještědu. Ten hořel dvakrát. V roce 1963 shořel původní hotel, rok nato ubytovna dělníků.