Bylo jí tehdy devatenáct let a už nikdy se na olympiádu nedostala. Úmorná tréninková dřina se totiž projevila na jejím zdraví a v roce 1986 s vrcholovým sportem skončila. Přesto se Korunková stala nedávno čestnou členkou Klubu olympioniků. Přidala se v něm ke svému manželu Václavovi, bývalému běžci na lyžích, bronzovému medailistovi ve štafetě ze zimní olympiády v Calgary 1988.
„Moc si vážím toho, že mě do Klubu olympioniků vzali,“ říká padesátiletá Korunková.
„Do Los Angeles jsme se do soutěží v moderní gymnastice nominovaly s Danielou Bošanskou a Líbou Mojžíšovou, ale nakonec jsme tam na pokyn z nejvyšších politických kruhů nemohly jet. V Klubu olympioniků jsem zatím jenom já, protože Daniela a Líba žijí v zahraničí.“
Dnes Korunková bydlí v Jablonci nad Nisou a pracuje tam jako psycholožka ve speciálně-pedagogickém centru.
Bojkot letní olympiády 1984 v USA, k němuž na rozkaz z komunistické Moskvy přikročila ČSSR bez ohledu na zmařené celoživotní úsilí sportovců, přišel jako tvrdá pomsta za rok 1980. Řada západních demokratických zemí v čele s USA tehdy neodcestovala na letní olympiádu v Moskvě. Protestovaly tak proti vpádu Sovětské armády do Afghánistánu.
„Utěšovala jsem se, že alespoň neudělám ostudu“
„V roce 1984 mi bylo devatenáct let a jako mladá holka jsem si ani pořádně neuvědomovala, o co vlastně kvůli bojkotu olympiády v Los Angeles přicházím,“ svěřuje se Korunková. „Patřila jsem mezi trémistky a utěšovala jsem se, že alespoň neudělám ostudu. Ale trenérka nesla rozhodnutí o naší neúčasti v Americe hodně těžce.“
Korunková ve své kariéře obsadila dvakrát jedenácté místo na mistrovství světa a na mistrovství Evropy se při cvičení s obručí probojovala dokonce na páté místo.
„Moderní gymnastiku jsem dělala v Praze od svých pěti let,“ připomíná Korunková. „Závodila jsem až do roku 1986, kdy jsem začala mít velké zdravotní problémy s nohama.“ Když Korunková ukončila kariéru, deset let se tvářila, jako by moderní gymnastika nikdy neexistovala. Do svého sportu se pustila znovu až v Jablonci, kam se přestěhovala v devadesátých letech.
U trénování vydržela sedmnáct let
Začala tam trénovat svou dceru i ostatní děvčata. „Vydržela jsem u trénování sedmnáct let, až do loňského roku,“ dodává. „Moderní gymnastika se za třicet let hodně změnila, připadá mi spíš jako taková cirkusovina. Holky jsou mnohem větší diblíci než my, ale my zase dávaly do cvičení víc ladnosti.“
Korunková kdysi jezdila na závody veteránek, ale teď si jen protahuje tělo a chodí s manželem na lyže. Ve stopě s ním nicméně nesoupeří.
„Lidé se mě ptají, jak se mně s Vaškem lyžuje,“ prozrazuje Korunková. „Ale naše ježdění na běžkách vypadá tak, že dojedeme autem na parkoviště, tam se rozdělíme a každý si jedeme svým tempem.“
Jinak si ale Korunkovi letos vůbec poprvé od svatby užívají obyčejného rodinného života nenarušovaného sportem. „Od loňska už netrénuju moderní gymnastiku a Vašek už nedělá trenéra lyžování,“ vysvětluje Korunková. „Na Dukle pracuje jako tajemník sportu s pevnou pracovní dobou. Je mi až skoro líto, že jsme si na sebe nenašli už dříve tolik času jako teď.“
Dnes se věnuje handicapovaným dětem
Korunková vystudovala na Karlově univerzitě psychologii. „Teď se věnuji ve speciálním pedagogickém centru handicapovaným dětem. Některé jsou postižené mírně, jiné mají vážné kombinované vady,“ podotýká. „Připravujeme pro ně zvláštní výukové a rehabilitační programy a myslím, že jsou u nás rády a cítí se příjemně.“
Korunková pochází z Prahy, jako doma se už ovšem cítí v Jablonci. Navíc právě tady v moderní gymnastice nejvíce zazářila. Na jabloneckém mistrovství republiky 1985 byla čtyřikrát první a jednou druhá.
