Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Známý liberecký podnikatel stavěl z dotací. Evropa přijde o miliony

  8:30aktualizováno  8:30
Lázně Pohoda u Chrastavy, jablonecký hotel Praha a Liberecká výšina. Co mají tyto objekty společného? Jsou postavené nebo opravené za peníze Evropské unie a všechny stavěla nebo opravovala firma Imstav libereckého podnikatele Jana Imlaufa. Ten figuruje i v kauze, kterou se nyní zabývá policie a státní zastupitelství.

Termální lázně v Chrastavě - jeden z kontroverzních projektů. | foto: Dům pohody

Jeho firmy jsou v insolvenci. A nejde o malou částku, i s penále to dělá 212 milionů. Už teď je jasné, že část z nich Unie už nikdy neuvidí. „Jsem obětí podvodu a vydírání a podivných praktik kontrolorů,“ tvrdí Imlauf.

Termální lázně u Chrastavy se měly stát luxusním tahákem pro turisty u hlavní silnice z Liberce na Děčín. Navzdory tomu, že termální prameny nikde v okolí z hloubi země nevyvěraly.

Ve dvou etapách měl vzniknout relaxační, sportovní a kongresový komplex za 230 milionů korun, na který Unie poslala 121 milionů korun.

V dubnu 2012 s pompou sice otevřela první část - řecké lázně, vyhřívané plynovým kotlem, druhá etapa s víceúčelovou arénou, bazénem pro děti a velkým sálem pro kulturní akce či konference však zamrzla.

Majitelé společnosti Dům pohody, mezi kterými byla i firma Jana Imlaufa, se začali hádat a posílat se do insolvence. Výsledkem jsou lázně v dražbě, majitelé a dodavatelská firma Imstav v insolvenci a rozsáhlé policejní vyšetřování.

V kauze figuruje jedenáct obviněných

„Zahájili jsme je v srpnu loňského roku, ale případem se zabýváme už přes dva roky. Jde o složitou věc, protože v ní figuruje 11 obviněných,“ říká krajský státní zástupce Radim Kadlček.

Obvinění měli podle policistů poškodit zájmy Evropské unie, dopustit se dotačního podvodu, pletich kolem veřejných zakázek a dražby a také braní a nabízení úplatku.

To, zda případ dospěje k obžalobě, bude jasné až za několik měsíců. Co je ale jisté už teď, je, že část evropské dotace propadne.

Lázně sice fungují, ale nikdo je nechce koupit. Cena z původních 60 milionů spadla na 47, ale ani za tu cenu je v dražbě na počátku září nikdo nechtěl. Regionální rada ale chce dotaci zpátky.

„Úřad Regionální rady při kontrole přímo na místě zjistil, že vyúčtované práce nesouhlasí se skutečným stavem, což je považováno za hrubé porušení dotačních podmínek,“ říká mluvčí úřadu Silvie Špryňarová.

Imlauf tvrdí, že projekt potopil úvěr

S ohledem na toto porušení Regionální rada vyčíslila neoprávněně vyplacenou dotaci a podala trestní oznámení. To už ale kolem lázní obcházela policie.

„Postup je nyní v jednání mezi věřiteli a insolvenční správkyní. Nicméně Regionální rada bude, tak jako doposud, využívat všech zákonných prostředků k vymožení celé částky poskytnuté dotace,“ dodává Špryňarová.

Jan Imlauf ale tvrdí, že projekt potopil úvěr, který si vymyslel spolumajitel lázní. „Firma Imlauf dala Dům pohody do insolvence, protože se spolumajitel snažil zapsat vymyšlený úvěr 35 milionů korun jako zástavu na majetek Domu pohody a tím bylo jasné, že nebude platit závazky firmě Imlauf,“ říká.

Ať tedy Dům pohody koupí kdokoli, Regionální operační program (ROP) z toho vyjde se ztrátou. Svých 121 milionů zpět nedostane. Jako tomu bude i v případě hotelu Praha v Jablonci nad Nisou.

Společenské a kulturní centrum zatím v nedohlednu

Pohnutý osud má i novorenesační hotel Praha z roku 1879 v centru Jablonce, kde nocoval Franz Kafka a odhalovaly vnady krásky v prvním striptýzu v roce 1968.

Chátrající památku s ostudnou vietnamskou tržnicí koupil nejprve jablonecký podnikatel se sklem Jaromír Schubert a chtěl z ní vybudovat společenské a obchodní centrum.

Pak se ale, jak sám přiznal, zalekl papírování s evropskými dotacemi a hotel přepustil zkušenějšímu matadorovi: dceřiné společnosti chrastavského Domu pohody s názvem Hotel Praha Jablonec. A ta ji zrenovovala s evropskou dotací 62 milionů korun. Dodavatelem stavby byla opět firma Imstav.

Jenže se ukázalo, že si trochu pozměnila projekt. Do multifunkční podnikatelské nemovitosti s kancelářemi, obchody a dalším administrativním zázemím vpašovala 15 bytů. „I přes to, že byl příjemce vyzván k nápravě, nezajistil ji,“ vysvětluje Špryňarová.

A úřad vystavil účet na téměř 62 milionů za dotaci. „Příjemce odvod neuhradil, a proto byla tato pohledávka přihlášena do insolvenčního řízení, v němž nakonec došlo k prodeji majetku společnosti v dražbě,“ říká.

Zpět ke Schubertovi

Za 34 milionů hotel koupil loni opět Jaromír Schubert. Pasáž a obchody fungují, společenský sál čeká na opravu.

„Podali jsme žádost o vydání stavebního povolení na změnu užívání prostor z galerie na společenský sál,“ říká Schubert s tím, že na konci října bude vědět víc.

V insolvenčním rejstříku visí od konce srpna konečné vyúčtování dražby a nákladů insolvenčního řízení. Podle ní by měla ROP získat 2,5 milionu korun z požadovaných téměř 62 milionů. „Aktuálně běží lhůta na podání námitek,“ poznamenává Špryňarová.

Co s Výšinou?

A schyluje se k další dražbě. K ní spěje jedna z dominant Liberce - Liberecká výšina.

I tu opravovala firma Imstav. Jejím majitelem je ale společnost Družstvo PLP Invest. I to je dnes v insolvenci. Opravená slavná vyhlídka nad Lidovými sady ve stylu rytířské tvrze otevřela v únoru 2013. I to byla velká sláva - rytířské souboje, zabíjačka, muzika a stovky zvědavých návštěvníků.

Stavební firma ji vrátila do původního historického hávu, zpevnila a osvětlila 25 metrů vysokou věž, obnovila restauraci a umělý příkop a přidala wellnes a pokoje s ubytováním.

Rada pro evropské projekty slíbila původně 38 milionů, ale poslala jen 29. Kontroloři totiž zjistili nesrovnalosti. Vyšlo najevo, že na Výšinu byla uvalena zástava a exekuce.

Podle Špryňarové kontroloři zjistili řadu pochybení. „Tím nejzásadnějším bylo, že vyúčtované práce nesouhlasí s reálným stavem,“ říká Špryňarová.

I v tomto případě majitel provedl změny v projektu, které Úřadu pro evropské projekty nenahlásil. „Našli jsme pochybení i v zadávacím řízení na stavební práce,“ upřesňuje mluvčí. „Vyzvali jsme příjemce dotace, aby ji v plné výši vrátil, ale odvolal se a rozhodnout má ministerstvo financí.“

S postupem rady ale Imlauf zásadně nesouhlasí. „Výšina byla dokončená a zkolaudovaná. Stejně tak i hotel Praha a lázně Chrastava, kromě 2. etapy, kde výstavba probíhala,“ konstatuje.

Firma prý postupovala velmi podivně

Má za to, že rada v případě Výšiny postupovala velmi podivně. Co chtěli doplnit, podle něj firma doplnila. „To, že odmítla dotaci doplatit, způsobilo, že majitel Výšiny nemohl doplatit částku 3,7 milionu, kterou dlužil za prodej původnímu vlastníkovi Výšiny a tím se dostal do velmi těžkých finančních obtíží,“ dodává Imlauf.

Zatímco Dům pohody čeká další dražba, o Výšině se teprve rozhoduje. Mohlo by ji koupit i město Liberec. Alespoň náměstek primátora pro ekonomiku Jan Korytář tuto možnost připouští. „Rozhodně by to stálo za úvahu,“ říká.

Podle Martina Kameníka, šéfa společnosti Oživení, která se zabývá střetem zájmů a korupcí, je pravděpodobné, že v případech těchto projektů selhalo hned několik věcí.

„Podobný případ jsme tu ještě neměli,“ konstatuje Kameník. Podle něj se nabízí hned několik otázek. „Jak to, že může dostat evropskou dotaci firma, která skončí v insolvenci? Už při žádosti totiž musí prokázat, že je ekonomicky natolik silná, aby projekt dovedla do konce,“ říká Kameník.

„Otázkou je i to, zda se do ní nedostaly úmyslně.“ Podle něj je zvláštní, že výběrová řízení na dodavatele vyhrávala ta samá firma. Má za to, že hlavně selhaly kontrolní mechanismy.

Zmařené dotace zaplatí Unie nebo stát

„Jak to, že pochybení kontroloři neodhalili ještě před tím, než peníze na projekt poslali? Skoro mi to připadá, jako by měli mezi úředníky nějakého spojence,“ dodává Kameník.

Kdo tedy dotace nakonec zaplatí? O tom se jedná na republikové úrovni, nejde totiž jen o problém těchto tří projektů. Rozhodnout o nich musí Evropská komise, která výdaje ověřuje.

V praxi to totiž funguje tak, že dotace zaplatí nejprve stát ze svého rozpočtu a Evropská komise je zpětně proplácí ministerstvu financí.

„Pokud komise odvod označí jako nevymožitelný, pak je hrazený z evropských peněz. Pokud by jej označila jako vymožitelný, pak ještě není uzavřené, z jakých národních zdrojů by byly tyto prostředky hrazené,“ uzavírá Špryňarová. Jinými slovy, zmařené dotace zaplatí buď Unie, nebo stát.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.