„Zpracováváme životní příběhy lidí z těchto obcí. Necháváme si je vyprávět od místních pamětníků, zajímá nás jejich dětství, vztahy s rodiči a prarodiči, dospívání, život v obci až po dnešek. Tyto příběhy se pak stávají materiálem, ze kterého vznikne představení,“ nastínil garant představení a pastorační asistent Centra svaté Zdislavy Karel Spal.
Komunitní divadlo má 27 členů, jsou mezi nimi i děti. Společně s německou lektorkou zkouší v refektáři kláštera v Jablonném nebo v Hillerche Villa v Žitavě.
Nejde přitom o žádné ochotníky. V minulých letech zde hráli představení Můj pohled z Jablonného nebo hru Květen v Jablonném. Všechny inscenace se váží k oblasti Jablonného v Podještědí a jeho sousední obci na opačné straně hranic, německému Lückendorfu.
V minulém představení kupříkladu divadelníci zpracovávali příběh jedné české rodiny, která se začátkem 20. století odstěhovala do Argentiny a jeden ze synů se po roce 1945 nechal československými agenty přemluvit k návratu do Československa. Cesta zpět do Argentiny pak již nebyla možná.
Dvousetletý kostel ztratil varhany
Smyslem snažení je vzbudit zájem o petrovický kostel, který dlouhá léta patřil k nejohroženějším památkám na Českolipsku. Přestože to letos v listopadu bude už 200 let od jeho posvěcení, poslední bohoslužby se tu konaly krátce po druhé světové válce.
Kostel je vevnitř poničený, přišel o většinu výzdoby, dochován je pouze poškozený hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice, křtitelnice a poškozená kazatelna.
Kostel dokonce přišel i o varhany, jediný exemplář od varhanáře Johanna Michaela Nasseho ze Zákup. Ještě roku 1995 byly v kostele, pak jejich píšťaly rozkradli zloději.
„Torzo varhan je stále v kostele. Vím z doslechu, že po odcizení píšťal varhany přestaly být funkční. Proto můj předchůdce v devadesátých letech, aby zachránil zbytek, použil některé části varhan k opravě varhan v jiných kostelích,“ přiblížil děkan a rektor v Bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném, páter Pavel Maria Mayer.
V kostele uskladnili hnojiva
O kostel dřív pečoval spolek Drobné památky severních Čech, který tu konal brigády.
„Tehdy byli ještě aktivní i němečtí rodáci, kteří nabízeli pomoc, ke které bohužel již nedošlo. Kostel sloužil jako sklad nepotřebných věcí sousedního penzionu. V kostele kdysi byla uskladněna hnojiva, část z nich byla likvidována i při našich brigádách, kostel sloužil také jako sklad knihovny,“ přiblížil nedávnou minulost kostela předseda spolku Miroslav Pröller.
Záchrana kostela ale probíhá nejen na duchovní, ale i ryze materiální úrovni. Římskokatolická farnost a dominikánský klášter v Jablonném usilují o dotace z Libereckého kraje a Ministerstva kultury, z nichž by se zaplatila oprava střechy sakristie a průčelí kostela. Zároveň probíhá statický a stavebně historický průzkum kostela.
„Náklady na opravy kostela a vytvoření tohoto kulturního centra odhaduji velmi zhruba na pět milionů korun. Většinu z této částky budeme muset získat z různých dotačních fondů a projektů, neboť příjem farnosti je minimální,“ zdůraznil páter.
Protože kostel nebyl nikdy odsvěcen, plánuje farnost v Jablonném obnovení bohoslužeb minimálně dvakrát ročně při poutní slavnosti Nejsvětější Trojice a při výroční slavnost posvěcení kostela 12. listopadu. Kostel má dál sloužit pro divadelní festivaly, koncerty, výstavy a přednášky.
