Pavel Doležal chce oživit starou továrnu v Lomnici. Na snímku je ve svém...

Pavel Doležal chce oživit starou továrnu v Lomnici. Na snímku je ve svém ateliéru ve Velkých Popovicích. | foto: 5D Ateliér

Kovář chce vzkřísit unikátní starou tkalcovnu v Lomnici nad Popelkou

  • 0
Výstavní galerie, muzeum, byty, ale i prostory pro originální rozměrná dílna, koncerty nebo divadlo. Umělecký kovář Pavel Doležal má s první mechanickou tkalcovnou v Čechách velké plány. Nejstarší průmyslový objekt v Lomnici z roku 1855 chce také představit lidem.

Čtyři roky jezdil majitel 5D Ateliéru z Velkých Popovic Pavel Doležal po Česku a hledal starou industriální stavbu, která by byla na prodej. Nakonec zakotvil v Lomnici, kde ho oslovila bývalá slavná fabrika na zpracování bavlny továrnického rodu Mastných.

„Hlavní loď připomíná rozměrem katedrálu. Bývala tu člunkárna,“ vzpomíná na doby minulé muzejník Jan Drahoňovský starší, který tu pracoval. V dobách éry Elitexu tam docházelo na 70 lidí. Je to jen zlomek toho, co zaměstnávala továrna, největší svého druhu v monarchii, na přelomu 19. a 20. století. Tehdy v ní pracovalo až 550 dělníků.

Její sláva byla tak veliká, že se objevila v románové pentalogii Sňatky z rozumu Vladimíra Neffa. Autora rozměrného díla k továrnickému rodu z Lomnice totiž vázaly příbuzenské vazby.

„Zatím k továrně teprve získávám vztah,“ říká Doležal, dvaapadesátiletý podnikatel, který se specializuje i na industriální nábytek, architekturu, design nebo retro styl.

Bavlnu tu zpracovávaly stovky lidí

Loni založil spolek pro záchranu staré fabriky a vrhnul se do archivů, protože například v místním muzeu se o ní a o rodu Mastných nedá prakticky nic dohledat.

A jak postupně získává z různých zdrojů v zemi materiály nebo jak odkrývá zazděné části, vstupy, či inženýrské sítě, vyvstává obraz více než 150 let staré fabriky.

Vlevo od továrny stával velký parní stroj, který pomocí složitého systému hřídelí, lan a řemenů poháněl celou fabriku. Dokonce i výtah do nadzemních podlaží poháněla pára. Za mizerného osvětlení, v prachu a s rizikem každodenního požáru ze zpracovávané bavlny tu pracovaly v těžkých podmínkách stovky lidí.

„Rod Mastných byl velmi schopný a zámožný. Zároveň fabrikou prošly tisíce chudých dělníků. Dnes už se jen můžeme dohadovat, jak taková továrna přesně fungovala,“ zamýšlí se Doležal.

Pomoci s obnovou mají studenti architektury

Chce obnovit život v mechanické továrně, pomoci mají i studenti Katedry architektury Univerzity Karlovy v Praze. Ti by historii továrny poskládali z dostupných informací v rámci semestrálních prací. Budou však mít ztíženou situaci i tím, že kus dějin vzal za své v padesátých letech, kdy tehdy už znárodněná továrna prošla rozsáhlou rekonstrukcí a stala se z ní člunkárna.

Jen na dohled od lomnického náměstí pak vznikne místo, kde chce Doležal pokračovat v pětadvacetileté praxi v oblasti uměleckých řemesel a moderní kovovýroby. Mohou tu vzniknout díky velkorysému prostoru i rozměrná díla. V bývalé fabrice vyrostou i byty, galerie nebo příležitostné muzeum anglických motocyklů značky Raleigh, které se vyráběly v třicátých letech minulého století. Sbírka, která tu bude k vidění a kterou podnikatel vlastní, patří mezi dvě největší na světě.

Továrna Mastných v lomnické ulici Antala Staška se poprvé otevře lidem o víkendu 4. a 5. října v rámci Dnů architektury