Krajský úřad nahrál těžařům, kteří chtějí obnovit těžbu na Tlustci

Odpůrci těžby na kopci Tlustec na Českolipsku mají další důvod k obavám. Přestože v místě žije například vzácný orel mořský, dostala těžební firma od krajského úřadu výjimku z ochrany zvlášť chráněných živočichů a rostlin, která dolování čediče v budoucnu umožňuje. Těžaři jen musí brát na chráněné druhy ohled.

Proti těžbě na Tlustci lidé z okolí bojují od roku 1994. | foto: Roman Čejka, MF DNES

"Je to velice dlouhý seznam kriticky i silně ohrožených druhů, takže si neumím představit, jak by někdo mohl při těžbě kontrolovat, jestli tyto zvláště chráněné druhy nebudou rušeny při hnízdění, zraňovány nebo usmrcovány," diví se krajské výjimce starosta Velkého Valtinova Josef Lukavec, který proti těžbě na Tlustci bojuje již od devadesátých let.

Těžba na Tlustci

Kauza těžby čediče na Tlustci se táhne od roku 1994, kdy lom patřil dnes zkrachovalé firmě Beron. Lidé z okolí si stěžovali na vysokou prašnost, provoz aut, hluk a otřesy při odstřelech.

Těžbu čediče zastavilo ministerstvo životního prostředí v roce 1998.

Lom poté koupila v roce 2001 liberecká společnost Go Point, která začala na Tlustci těžit o dva roky později. Na začátku roku 2004 těžbu zakázal krajský úřad.

Firma Go Point se odvolala a chtěla po státu ušlý zisk 41 milionů korun. Nejvyšší soud žalobu definitivě zamítl v srpnu 2010. Práva na těžbu koupila společnost Chlup, která chtěla zahájit těžbu v létě 2010.

Sdružení na záchranu kopce Tlustec a ekologové vznesli začátkem roku 2010 námitky proti vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a od té doby se spor pohybuje mezi těžařem, ekology a ministerstvem životního prostředí.

Stejného názoru je i nezávislý botanik Richard Višňák ze Stráže pod Ralskem, který výjimkám Libereckého kraje nevěří.

"Okresní a potom krajský úřad udělily těžařům vždy nějaké výjimky, nikdo je ale nikdy nesplnil. Tím vznikly na Tlustci nenapravitelné škody na flóře i fauně. Neumím si představit, že tam někdo jednou za měsíc přijde a bude zjišťovat stav desítek ohrožených druhů," říká Višňák, jenž se Tlustcem zabývá od roku 1995.

Boj proti těžbě čediče na výrazné krajinné dominantě Českolipska trvá již víc než osmnáct let. Proti jsou nejen obce Velký Valtinov a Jablonné v Podještědí, ale také občanské iniciativy jako Sdružení na záchranu kopce Tlustec nebo Sdružení Lemberk.

S výhradami s těžbou souhlasí jen vedení obce Brniště, ale to mělo k těžaři, ať již to byla firma Beron, Go Point, Chlup nebo nyní Kamenolom Brniště, vždy blízko.

Lemberk chce obnovit protesty

Koncem devadesátých let bylo v boji za záchranu Tlustce nejaktivnější sdružení Lemberk.

"Tehdy jsme dělali protestní hladovky, vozili vytěžený kámen nazpátky na kopec a pořádali umělecká sympózia na toto téma. O Tlustci věděl celý svět. To se musí vrátit, musíme zastavit bourání si země pod nohama," připomíná mluvčí sdružení Jakub Kaše.

Na konec letošních prázdnin chystá sdružení Lemberk pokračování takových protestů. Základem by měla být výstava tehdy vzniklých uměleckých artefaktů i nových děl. Zájem projevilo několik profesorů AMU a další umělci.

Největší škody napáchala těžba v obci Postřelná, v níž bylo několik domů poškozeno. Jejich majitelé, mimo jiné bývalý předseda Sdružení na záchranu kopce Tlustce Miroslav Šimonek, který loni zemřel, své pře vyhráli.

"Soudy jasně rozhodly, že za poškození našich domů mohou komorové i stěnové odstřely a pojišťovny nám vyplatily náhrady," uvádí jeden z poškozených Tomáš Řízek ze sdružení, které proti výjimce krajského úřadu podalo odvolání. O něm bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí.

Vyjádření majitele Kamenolomu Brniště se nepodařilo sehnat, protože firma změnila sídlo a zatím neuvedla žádné kontakty.

Tlustec