Zemědělský podnik v Brništi má se svými kravami druhou nejvyšší mléčnou...

Zemědělský podnik v Brništi má se svými kravami druhou nejvyšší mléčnou užitkovost v zemi. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Žádný řetěz, krávy rekordmanky z Českolipska si dopřávají i pedikúru

  • 4
Mimořádných výsledků dosáhli v zemědělském podniku v Brništi. Na farmě ve Velkém Grunově mají druhou nejvyšší mléčnou užitkovost v ČR v rámci velkých farem nad 600 krav. Pro představu – zdejší holštýnský skot dojí o 40 procent víc, než je u tohoto plemene běžné. Ty nejlepší dojnice tu za život vyprodukují až 100 tisíc litrů mléka.

„To je asi pět cisteren, které na silnici běžně potkáváte,“ chlubí se předseda představenstva zemědělského obchodního družstva Brniště Petr Kubíček. Takových krav tu odchovali už třináct. V loňském roce přibyly dvě.
Největší mléčnou superstar byla kráva jménem Aerolinka.

Ta v nejlepších letech dávala denně 45 litrů mléka a po právu tu na ni vzpomínají. Byla totiž nejen produktivní, ale i krásná – v roce 2007 se stala na výstavě v Přerově nejlepší krávou v Česku.

„Byla výjimečná po všech směrech. Měla dobrý postoj a uměla chodit. Když jsme s ní jeli na výstavu, hezky se umyla, ostříhala a já ještě pro jistotu koupil Pronto proti prachu, abych jí přestříkal hřbet,“ směje se zootechnik Milan Rychnovský. Aerolinka dnes už nežije, ale za život zplodila 16 potomků, které v rodinné tradici pokračují.

Žebříček mléčné užitkovosti se zveřejňuje každý rok a druhé místo je pro družstvo v Brništi hlavně potvrzením rovnice: aby kráva dobře dojila, musí být hlavně spokojená. O tu tu dbají nejvíce. Krávy tu mají na volno a nijak je v pohybu neomezují.

„Když jsem tu v roce 1980 začínal dělat zootechnika, krávy byly stále na řetězu. Dojily se dokonce přivázané. Dnes se na ně jenom pískne a už jdou, jsou jako domácí mazlíčci, ke svým dojičkám mají vztah. V létě je rosíme a větráme jim, mají tu drbátka, dokonce jim zajišťujeme pedikúru, o tu se stará paznehtář,“ svěřil se Milan Rychnovský.

Takzvaná welfare, neboli pohoda zvířat, ale není vše. Aby kráva dávala dostatek kvalitního mléka, musí mít dobrý původ.

„Nelze předpokládat, že koupím kvalitního býka a ten mi zplodí krávy, které budou dobře dojit. To je dlouhodobá a mravenčí plemenářská práce už od 70. let, kdy se vybírá kvalitní semeno od kvalitních býků a buduje se genetický potenciál. A tohle je výsledek té mnohaleté práce,“ dodává Petr Kubíček.