Dnes v odvětví pracuje přes 17 tisíc lidí a i když se počet zaměstnanců ve sklářství snížil od devadesátých let minulého století o 60 procent, tržby tohoto průmyslu za poslední roky vzrostly o 140 procent.
"Do roku 2007 si český sklářský průmysl v klidu prosperoval, nikdo o něm moc neslyšel, tak nějak fungoval. Možná to byla chyba. Když po roce 2008 zkrachovaly některé sklárny, znamenalo to veliký poprask a mnoho lidí si myslelo, že tím skončí i celý tento průmysl," uvedl na úterní konferenci sklářského a bižuterního průmyslu v České republice v jabloneckém muzeu Vlastimil Hotař z katedry sklářských strojů a robotiky liberecké Technické univerzity.
Nejhorší byl podle něj rok 2010, kdy sklářství vykazovalo nejnižší tržby a zaměstnanost v polistopadové historii. "V dalších letech už zaznamenáváme růst a to vyšší než v ostatních zemích Evropské unie," dodal Hotař.
Jako příklad za všechny uvedl sklárnu Crystalex v Novém Boru. "Převzal ji nový vlastník a i když musel sáhnout k nepopulárnímu propouštění, podnik dnes prosperuje. Krize ve sklářství ale existují od pradávna. Je to totiž obor, který produkuje zbytné zboží. Nákup skleniček můžeme odložit, stejně tak si rozmyslet zateplení fasády skleněnými izolačními vlákny," vykreslil Hotař.
Sklo nejsou jen skleničky a vázy
České sklo totiž nejsou jen skleničky a vázy, ale také hlavně obalové sklo, skleněná vlákna nebo ploché sklo. A ve firmách vzrůstá poptávka po mladých absolventech sklářských škol.
"Naše unikátní výroba komponent z broušeného křišťálu samozřejmě potřebuje odborníky. Proto jsou u nás žádaní lidé, kteří se sklářskému řemeslu přímo vyučili. I proto podporujeme finančně přípravu žáků hned na několika středních odborných školách, ale předmětem našeho zájmu jsou i školy vysoké," sdělila personální ředitelka jablonecké společnosti Preciosa Jana Havlíčková.
Firma a její dceřiné společnosti zaměstnávají více než čtyři tisíce lidí. Některým školám přispívá na vybavení laboratoří nebo studijní materiály. Finančně Preciosa podporuje i nejrůznější soutěže škol.
Jenže sehnat odborníky, a zejména ty mladé, je už pro podniky horší. Dnešní děti příliš nelákají učební obory související se sklem.
"Každý chce být dneska sekretářkou nebo podnikatelem. Musíme otevírat nesklářské obory, abychom mohli dotovat a udržet ty tradiční sklářské. Myslím si, že jakmile by se sklářská škola zavřela, už ji nikdo nikdy neobnoví," řekla na konferenci Ilona Jindrová, ředitelka Vyšší odborné školy sklářské a střední školy v Novém Boru.
"Všechny výtvarné sklářské obory máme otevřeny, ale nejsou vůbec tak naplněné jako v devadesátých letech. Daří se je nám ale držet, třeba díky oboru produktový design, o který je zájem a je plný," poznamenala Zdeňka Laštovičková, ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě.
"Spolupráce s firmami je ale úžasná, mnoho zadání a soutěží v průběhu školního roku vychází právě od nich a poptávka je i po absolventech."
