Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křížová cesta na Bezděz je kompletní. Dřevořezby teď čeká ošetření

  6:30aktualizováno  6:30
Rozkradená Křížová cesta, která zdobila kapličky pod Bezdězem, je znovu pohromadě. Skládá se ze čtrnácti dřevořezeb, starých více než tři sta let. Začaly se ztrácet po komunistickém převratu v roce 1948 a ještě před třemi lety věděli památkáři pouze o jedenácti.

Jedna z dřevořezeb Křížové cesty. | foto: Národní památkový ústav

V březnu 2014 však nastal zázračný obrat. Tehdejší kastelán Jan Jurička našel na hradě ukrytou první chybějící dřevořezbu - Kladení Krista do hrobu.

Kapličky u cesty na Bezděz

Kapličky kolem cesty na Bezděz nechala v roce 1686 postavit hraběnka Marie Anna z Valdštejna.
Patnáct kapliček rámovalo cestu desetitisíců poutníků, kteří přicházeli na královský hrad, aby se poklonili černé Madoně montserracké. V roce 1661 ji na Bezděz umístil řád montserratských benediktinů. Dřevořezby od neznámého autora byly ve čtrnácti kapličkách, v patnácté kapličce u úpatí hradu stála soška Panny Marie.
Královský hrad Bezděz založil v roce 1264 Přemysl Otakar II. Ve středověku Bezděz proslul jako vězení předposledního Přemyslovce Václava II., v období baroka sloužil jako benediktinský klášter. V 19. století se opuštěný Bezděz stal lákadlem pro Karla Hynka Máchu a další romantiky.
Turisté mohou na hradě vidět gotický královský palác s kaplí a purkrabský palác. Přístupná je i Velká věž s rytířskou síní s výhledem na Máchovo jezero či na Ještěd. Při dobré viditelnosti lze z Bezdězu spatřit vrcholky Krkonoš a s dalekohledem dokonce věž katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

„Současnému kastelánovi Kamilu Seidlovi se povedlo během tří měsíců získat poslední dvě zbývající dřevořezby,“ říká Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu v Libereckém kraji.

„Poslední chybějící dřevořezbu s výjevem Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž nám letos darovala jedna dáma. Přeje si zůstat v anonymitě. O několik týdnů dříve jsme od jiné paní zakoupili dřevořezbu s výjevem Pán Ježíš padá pod křížem poprvé.“

Poslední dřevořezba se do Křížové cesty vrátila poté, co Česká televize odvysílala v dubnu reportáž o Bezdězu, kde padla zmínka o vystavení dřevořezby v hradní kapli. „Krátce nato volala paní z Boleslavska, že má doma asi sestřičku naší vystavené dřevořezby a velice ráda ji hradu daruje,“ tvrdí kastelán Seidl.

„V červenci jsme s bývalým panem kastelánem pro dřevořezbu jeli. Byl to nádherný okamžik a měli jsme pocit, že plyneme s historií, že ovlivňujeme bezdězské dějiny. Cítím velký vděk k paní, která se rozhodla dřevořezbu Bezdězu věnovat. Vyptávali jsme se, jak ji získala - šlo o dědictví po manželovi. Kdysi dřevořezbu za něco vyměnil.“

Dřevořezba visela u dárkyně v obývacím pokoji a když ji Seidl s Juričkou přebírali, halilo ji prostěradlo. „Opatrně jsme dřevořezbu rozbalili a vykřikli dojetím, načež naše skromná dárkyně s úsměvem pravila - To mne těší, že jsem vám udělala radost!“ vzpomíná Seidl.

Zmizelou dřevořezbu museli odkoupit

Druhou zmizelou dřevořezbu prodala památkářům starší žena z Prahy za třicet tisíc korun. Také si přála, aby se vzácné dílo vrátilo na Bezděz. „Neváhali jsme, ačkoliv jsme s výdajem na odkoupení dřevořezby nepočítali,“ upozorňuje ředitel Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu v Libereckém kraji.

„V takových okamžicích považujeme nicméně za prvořadé, aby se historický klenot vrátil na původní místo a mohli ho obdivovat další lidé. Naším posláním je nejen péče o památky, ale také zachování jejich genia loci, k čemuž obě získané dřevořezby rozhodně přispějí.“

Darované výjevy z Křížové cesty čeká cesta do restaurátorských dílen. Tam se dočkají ošetření také rámy, v nichž dřevořezby kdysi spočívaly. Kastelán Jurička je v roce 1983 našel a uložil na Bezdězu s myšlenkou - co kdyby se chybějící dřevořezby někdy vynořily?

„Návštěvníci uvidí dvě poslední nalezené dřevořezby v dubnu příštího roku. Jsou velmi zachovalé,“ uvádí Bidlasová.

„Pro svou vzácnost a výjimečnost nebudou dřevořezby na Bezdězu trvale. Veřejnosti je ukážeme při mimořádných příležitostech společně s dřevořezbou objevenou kastelánem Juričkou před dvěma lety.“

Dřevořezby mají rozměry 100 na 64 centimetrů. V kapličkách přežily druhou světovou válku, v 50. a 60. letech minulého století však začaly mizet a kastelán je raději přenesl na hrad. Rovněž tam se ale po některých slehla zem. Zbývajících jedenáct našlo útočiště v Bieberově kapli v muzeu v České Lípě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Autobusy Flixbus a Regiojet
Jako ve vzduchu. Autobusy přecházejí na pohyblivé ceny po vzoru letadel

Cenový boj mezi autobusovými dopravci začíná. Žluté autobusy RegioJetu snižují své ceny na šesti linkách, kde jim nově začínají konkurovat zelené autobusy...  celý článek

Na libereckých sjezdovkách varují lyžaře před příliš rychlou jízdou zábrany i...
Řidiči čtyřkolky horské služby hrozí trest, za smrt lyžaře padlo obvinění

Policie na základě závěrů znalce o způsobu jízdy obvinila z usmrcení z nedbalosti řidiče čtyřkolky horské služby. Srážku se strojem, která se odehrála na konci...  celý článek

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.