Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonošské laviny zabily už přes 400 lidí, ukazují historické kroniky

  14:19aktualizováno  14:19
Na obou stranách Krkonoš spadlo za posledních padesát let na dva tisíce lavin. Podle záznamu v kronikách si 500 let pronikání do horských živlů Krkonoš vyžádalo přes 400 obětí, které zmrzly či zahynuly v lavinách. Za většinu tragédií si ovšem člověk může sám, ukazuje to výstava Krkonošského muzea ve Vrchlabí.

Lavinový svah v Krkonoších. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Největší novodobé lavinové neštěstí se stalo v roce 1968 na polské straně v dolině Bialy Jar. Za jasného slunného dne tu padesát tisíc tun sněhu zasypalo 24 převážně mladých turistů. Devatenáct z nich nepřežilo. Tato tragická lavina se jako jedna z mála uvolnila sama. V případě ostatních to tak většinou nebylo.

LAVINY KRKONOŠ

Výstava v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí trvá do 27. března. Exponáty přibližují minulé i současné vybavení Horské služby. Fotografie a texty připomínají největší lavinové tragédie na české i polské straně Krkonoš a potenciálně nebezpečná místa.

"S rozšiřováním skialpinismu a dalších outdoorových aktivit roste počet zbytečných neštěstí. Chceme lidi trochu poučit a varovat, aby zbytečně neriskovali," říká Milena Kociánová, kurátorka výstavy Laviny Krkonoš.

Na české a polské straně hor je na osm desítek pravidelných lavinových drah. Přes některé vedou i turistické cesty. Proto je důležité se před túrou seznámit s varováním Horské služby před lavinovým nebezpečím. Jinak si exponáty výstavy vyzkoušíte přímo v terénu.

Expozice výstavy o lavinách a záchranářích z Horské služby, která je k vidění v muzeu ve Vrchlabí.

Expozice výstavy o lavinách a záchranářích z Horské služby, která je k vidění v muzeu ve Vrchlabí.

Laviny však nehrozí jen v místech pravidelných drah. "V roce 2008 to zasypalo tři skialpinisty v potoku. Sesul se jen jeho břeh a zůstali tři metry pod povrchem sněhu. Nebýt toho, že jeden byl u povrchu a dostal se z toho, tak by tam všichni zůstali," vzpomíná záchranář Viktor Kořízek.

Mýlkou je také názor, že v lese lavina nehrozí. Tam, kde projede lyžař, tam může projet i lavina. Ze sedmdesáti procent jsou těžká zranění způsobená o stromy smrtelná.

Lavinoví psi jsou známi od roku 1773

Velkým pomocníkem při záchraně z lavin jsou psi. Historicky první zmínka o záchraně psem z krkonošské laviny je z roku 1773. Psík, který se byl s pánem proběhnout, zůstal na povrchu laviny a uvolnil nejen sebe, ale i svého pána.

Mapa vrcholu Sněžky a Luční hory. Červeně značená místa označují obvyklé lavinové dráhy.Archivní fotografie jedné z krkonošských lavin.

Lavinová pole v okolí Sněžky (vlevo) a fotografie laviny z roku 1968 (vpravo).

Živí psi na výstavy v muzeích nepatří, ale dřevěný člun, který už za první světové války sloužil nejen k dopravě munice, ale i zraněných, v Krkonošském muzeu v bývalém vrchlabském klášteře je.

"Laviny nejsou jenom hrůza, katastrofy, nebezpečí, to si člověk dělá sám, že si tam postaví domy, nebo jde tam, kam nemá. Laviny mají i tvůrčí potenciál, zejména ve středohorách jako Krkonoše. Umožňují, aby smrky nezahubily krásnou severskou vegetaci," tvrdí profesor botaniky Jan Jeník.

A ještě aktuální situace. Varování Horské služby: lavinové nebezpečí je na prvním nejnižším stupni. "Letos asi žádnou pěknou lavinu neuvidím," posteskl si Valerián Spusta, který se lavinám věnuje již půl století.





Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.