Vizualizace mostu v Trojzemí.

Vizualizace mostu v Trojzemí. | foto: Valbek

Kruhový most v Trojzemí má naději, zaplatit by ho mohla dotace z EU

  • 11
Třináct let se mluví o unikátním kruhovém mostě, který má přes Nisu spojit tři státy. Teď se na něj možná konečně najdou peníze, a to z Evropské unie.

Jeho stavba je na papíře už od vstupu České republiky do Unie, jeho rozjezd ale dosud brzdila byrokracie. Evropská unie totiž nemohla platit projekt, v němž jsou zapojeny tři státy. Teď se zdá, že by most zaplatit mohla.

„Polská strana byla zatím vždy spíš pasivní a pomoc jsme moc nečekali, maršálka Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylského ale myšlenka nadchla. Polsko je teď hlavním partnerem projektu a zdá se, že se díky němu cesta našla. Před podpisem je smlouva o partnerství a společná žádost do programu INTERREG Polsko–Sasko 2014–2020,“ zmínil Josef Horinka, starosta Hrádku nad Nisou, který se poslední roky snažil dotáhnout projekt do úspěšného konce.

Hrádek jako dosavadní hlavní partner záměru například připravoval výběrové řízení na projektanta. Bez pomoci Evropské unie by ale plán bylo obtížné uskutečnit.

Žádost nepřekročí 30 milionů korun

Hlavním partnerem projektu, jehož součástí bude i stavba turistické stezky s cyklostezkou a doprovodná infrastruktura, je Dolnoslezská správa silnic a železnic. Smlouva o partnerství se podepíše na začátku dubna v Polsku. Strany se v ní dohodly, že žádost o evropskou dotaci nepřekročí částku 5 milionů zlotých. Tedy zhruba 30 milionů korun.

„Osobně to pokládám za velké vítězství, stavba začíná směřovat k cíli. Poláci budou zajišťovat i projektovou dokumentaci stavby,“ uvedl starosta Horinka.
Pokud se podaří peníze sehnat, unie by měla platit 85 procent nákladů. O zbytek by se podělily všechny strany rovným dílem.

„Hrádek, Žitava a Bogatynia tvoří svazek tří měst a na první kroky stavby mostu, například projektovou dokumentaci, si už šetříme. Rozpočty měst by to tak nemělo zatížit,“ zdůraznil starosta Horinka.

Na stavbě by se mohly podílet i kraje. „Na jednání Euroregionu Nisa jsme se s landrátem Görlitz Berndtem Langem shodli, že bez podpory všech tří sousedních regionů to nepůjde,“ uvedl před časem hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Zdůraznil tehdy, že se most jako symbol česko-německo-polského trojmezí a zároveň turistický cíl má klenout při známé evropské cyklostezce Odra–Nisa. „I proto nám přijde zajímavé ten projekt podpořit,“ dodal hejtman Půta.

Inspirace legendou o Artušovi

Potíže se stavbou mostu představil starosta Horinka také na loňském setkání s tehdejším německým prezidentem Joachimem Gauckem. „Tohle je zdánlivě malé téma, ale z pohledu problémů, které obsahuje, neskutečně složité. Nerozumím tomu, že takto jednoduchá stavba, která dokáže spojit tři země, neustále naráží na potíže,“ podivil se prezident Gauck.

Jednou ze zmíněných potíží je i skutečnost, že všechny tři země mají rozdílné stavební zákony. V Německu například neznají pojem územní řízení. Jedná se sice o jednu stavbu, ta ale bude muset mít tři stavební povolení.

„Ani potom, kdyby se nám podařilo získat peníze na stavbu, nebude to jednoduché. Kdybychom ale získali dotaci, uvažuje se o tom, že by se se stavbou mohlo začít příští rok,“ řekl Horinka. Podobná stavba přinejmenším v zemích bývalého východního bloku neexistuje. Tím, že by byl most přístupný pro pěší i cyklisty, stal by se významnou atrakcí celého regionu. Mimo jiné i díky architektonickému řešení.

Přestože by se výsledná podoba mohla ještě od studie lišit, jisté je, že se zachová kruhová podoba nad styčným bodem Trojzemí. Má symbolizovat rovnost. Autoři se inspirovali legendou o králi Artušovi, který u kulatého stolu sedával se svými rytíři na hradě Kamelot. Podle studie by most ležel nad úrovní stoleté vody a visel by na třech ramenech.