Důl v polském Turówě.

Důl v polském Turówě. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Studny a potoky u hranic vysychají kvůli dolu v Polsku a situace se zhorší

  • 13
Zdroje vod vysychají a je to kvůli těžbě v dole Turów. Upozornili na to starostové obcí o blízkosti polského hnědouhelného dolu spolu s vodohospodáři. Podle nich je už dnes zřejmé, že při plánovaném rozšíření se bude situace zhoršovat.

Spolu se Severočeskou vodárenskou společností (SVS) a Frýdlantskou vodárenskou společností (FVS) žádají po vládě vytvoření vládního dotačního programu. Z něj mají plynout peníze na nezbytná opatření, jež mají v budoucnu lidem nahradila chybějící pitnou vodu.

„V Uhelné měl vrt kdysi vydatnost dvaceti litrů za sekundu, dnes má deset litrů za sekundu. I bez nákladných studií je tu evidentní pokles hladin spodních vod. Je jednoznačně způsobený těžbou,“ upozornil Josef Horinka, starosta Hrádku nad Nisou a předseda Sdružení obcí Libereckého kraje. Podle něj vysychají studny, téměř zmizel hraniční potok.

Předpokládá se, že deficit vody bude u Hrádecka a Chrastavska po plánovaném rozšíření dolu představovat padesát vteřinových litrů.

„Napustit rybník dřív trvalo maximálně tři dny, dnes je to i tři týdny. Máme důvod se obávat, že s chystaným rozšířením těžby se problém ještě zhorší,“ domnívá se zase starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný.

Také na Frýdlantsku potvrzují vodohospodáři vysychání zdrojů pitné vody. V tak zvaných Heřmanických zářezech, což jsou podpovrchové drenáže pro jímání podzemní vody, bylo ještě v 80. letech tolik vody, že je částečně brala i polská Bogatyně.

Vodu už nejde odebírat

„Dnes těmto podpovrchovým zářezům voda dochází. Heřmanické zářezy už dnes neumožňují žádný odběr,“ uvedl ředitel FVS Petr Olyšar.

Těžební činnost dolu Turów už v 80. letech minulého století výrazně změnila směr proudění podzemních vod. Podle údajů Severočeské vodárenské společnosti došlo k radikálnímu snížení hladiny podzemní vody na ploše až 40 kilometrů čtverečních.

Maximální poklesy hladiny v české části Žitavské kotliny tehdy dosáhly 50 až 60 metrů. Kvůli těžbě se začala ztrácet podzemní voda a ubývá také voda povrchová. Výhledově se počítá s prohloubením dolu o 60 až 80 metrů a posunutí těžby k polsko-české hranici.

SVS a FVS si v roce 2015 nechaly vypracovat studie dopadu plánovaného rozšíření těžby na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod. Vyplývá z nich, že po rozšíření těžby dojde k ovlivnění vodních zdrojů v jeho okolí.

Zapotřebí bude zajistit nové zdroje vody, postavit přivaděče a nové vodovody i úpravny. Pro Frýdlantskou vodárenskou společnost to v první fázi představuje investici za až 900 milionů korun.

Počítá se s přivedením vody ze Souše

„Bylo by nutné přivést na Frýdlantsko vodu z opačné strany Jizerských hor,“ vysvětlil náklady Petr Olyšar. Počítá se s přivedením vody ze Souše nebo Josefodolské přehrady. Trasa přivaděče z Josefodolské přehrady by měřila 14 kilometrů. Kratší ze Soušské měří 12,5 kilometru, úprava vody by ale byla dražší.

SVS vyčíslila náklady na vodu pro regiony Hrádku a Chrastavy na zhruba 400 milionů.

Evropské dotace nejsou u tak vysokých částek řešením, spoluúčasti by byly i víc než 60 procent. Výrazně by to zdražilo vodu. „Většina obcí by také byla zadlužená,“ podotkl starosta Heřmanic Stříbrný.

Vodárenské společnosti i starostové proto žádají vytvoření vládního dotačního programu, z něhož by bylo možné čerpat až 100 procent potřebných peněz na investice. Starostové jsou přesvědčení o tom, že by na polské straně kompenzace měl vymáhat stát.

„Polská strana zatím problém bagatelizuje, vymlouvá se na to, že sucho nastává v důsledku klimatických změn. Chtějí, abychom dokázali, že za to mohou oni. Jsme přesvědčeni, že důkazem je už nynější úbytek vody na Frýdlantsku i Hrádecku,“ zmínil Dan Ramzer, starosta Frýdlantu a předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS).

„Důrazně odmítáme náklady vzniklé námi nezaviněnou situací jakkoliv promítat do ceny vody spotřebitelům na severu Čech,“ upozornil David Votava, člen představenstva SVS.