„Na začátku roku jsme u mláděte pozorovali rapidní úbytek aktivity. Neplavala v bazénu, většinu času trávila na souši. A její matka, samice Mano se o něj přestávala zajímat a hlavně Amálku nekojila tolik jako dřív. Nevěděli jsme, kde je problém, na vině mohla být ztráta mateřského mléka, ale i cizí předmět v žaludku mláděte, které mohlo spolknout,“ popisuje hlavní zoolog zahrady Luboš Melichar.
Začátkem února proto veterináři udělali rentgen, sono i odběr krve, ale žádné podezření se nepotvrdilo. Zato váha mláděte šla dolů na 12 kilogramů, což bylo jen o dvě kila více, než když se narodila.
„Nepomohly ani antibiotika, vitamíny a přípravky na zvýšení chuti k jídlu. Mládě na tom bylo velmi špatně, neměla energii k plavání. A tak jsme rozhodli, že se ji pokusíme dokrmovat uměle,“ říká zoolog.
Umělý odchov u lachtanů ale není vůbec jednoduchý. Už jen uvaření náhražky za lachtaní mléko je složité.
Ošetřovatelé krmili Amálku přes sondu do žaludku
„Museli jsme do něj mixovat ryby a přidávat různé vitamíny. Samostatnou kapitolou pak bylo, jak to do mláděte dostaneme. Směs jsme museli nalévat tlamou do žaludku prostřednictvím zavedené sondy. Asistovat u toho museli čtyři lidé. Jeden mládě držel, druhý má dával do tlamy roubík, třetí zasunul do žaludku sondu a čtvrtý naléval náhražku,“ dodává Melichar.
Ze začátku Amálku krmili jednou denně, po týdnu už dostávala dvojnásobnou dávku. Ale i když bylo mládě na umělé výživě, nikdy jej ošetřovatelé neoddělili na delší dobu od matky.
Snažení přineslo výsledky, v březnu už Amálka vážila 14 a půl kilogramů, navíc se jí už začínají podávat i ryby, aby se je naučila žrát. To se nakonec podaří. V dubnu se hmotnost vyšplhala na dvacet kilogramu, nyní v době prvních narozenin váží přes čtyřicet. Přikrmování už není potřeba. Největší část dne navíc tráví malá lachtanka plaváním s rodiči v bazénu.
„Jako dárek k narozeninám dostala ve čtvrtek Amálka od ošetřovatelů dort ze zmrzlých ryb,“ uzavírá Jan Kubánek, mluvčí liberecké zoo.
