Zničené koryto sloupského potoka po poslední povodni.

Zničené koryto sloupského potoka po poslední povodni. | foto: Lesy ČR

Povodněmi zdevastovaná koryta potoků spravilo 39 tisíc tun kamene

  • 5
Devětatřicet tisíc tun kamene muselo opustit lomy, aby pomohly v Jizerských horách zlikvidovat povodňové škody na pouhých čtyřech potocích. Rekonstrukce jejich zpustošených koryt si vyžádala 68 milionů korun a státní lesy ji ukončily letos na jaře.

"Rozsáhlé opravy probíhaly na Hájeném, Černém a Sloupském a Malém Sloupském potoce," řekl mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík. "Tečou na území města Hejnice a obce Bílý Potok."

Velká voda napáchala v srpnu 2010 v Hejnicích a v Bílém Potoce škody za stovky milionů korun. Obecní, státní i soukromý zaplavovala a strhávala nejen řeka Smědá, ale i potoky a potůčky, valící se z prudkých svahů Jizerských hor.

Povodni neodolala ani koryta, opevněná žulovými kvádry, a voda roztrhala břehy na mnoha místech. Lesníci museli opravit řadu rozbitých opěrných zdí. Dna potoků zpevnili příčnými prahy, na něž použili kameny o váze přes tři tuny. K rekonstrukci koryt jim sloužila výhradně liberecká žula.

Poctivá práce je na potocích v Jizerských horách na místě. Záplavy tam dokážou strašlivé věci. Například v roce 1858 vrhla vodní smršť na Frýdlantsko až šestitunové balvany. Devastovala domy, mosty lávky i splavy. "První písemná zmínka o povodni v Jizerských horách pochází z června 1432," prohlásil Boublík.

Třicet čtyři velkých povodní

Do roku 1888 zaznamenali historici v Jizerských horách a v údolích pod nimi dalších třicet čtyři obzvláště velkých povodní. Například v roce 1688 spláchla velká voda všechny mosty a lávky. "Kdysi záplavy do krajiny něco přinesly, něco z ní odnesly, ale nic hrozného se nedělo," konstatoval ředitel státních lesů v Libereckém kraji Ludvík Řičář. "Pak se lidé nastěhovali do blízkosti řek a potoků, a musíme je chránit."

Hejnický místostarosta Jaroslav Demčák současné úpravy potoků chválí. "Po ničivé povodni z roku 1958 se potoky vyzdily žulovými kvádry a měly obdélníkový průřez," vysvětlil Demčák. "Menším záplavám taková koryta odolala, ale při povodni v srpnu 2010 se voda dostala za žulové zdi a podemlela je. Teď lesníci vrátili potokům původní lichoběžníkový tvar a břehy drží při sobě díky obrovským kamenům."

Podle Demčáka jsou koryta potoků lépe opravená než koryto řeky Smědá. "Potoky připadají místním obyvatelům a turistům pohlednější než před povodní," dodal Demčák.

Lesy se snažily, aby práce na potocích neohrožovaly vodní živočichy. Přehrážky, jež při povodních zpomalují proud a zachytávají odnášené kameny nebo stromy, udělali stavbaři tak, aby se přes ně dostali pstruzi nebo další ryby. "Na potocích vznikly při úpravě koryta malé tůně," upozornil Řičář.

Pět mrtvých lidí, miliardové škody

"Ryby nenarážejí na potocích na žádné nepřekonatelné bariéry, což vede mimo jiné k jejich lepšímu rozmnožování."

Blesková povodeň rozmetala v Jizerských horách v srpnu 2010 nejen koryta potoků, ale také lesní cesty. "Jejich opravy nás stály desítky milionů korun," uvedl Řičář. Jednodenní záplavy připravily v srpnu 2010 v Libereckém kraji o život pět lidí. Škody dosáhly zhruba osmi miliard korun.