Drahý omyl spadá do doby, kdy Liberec ovládaly ODS, ČSSD a Unie pro sport a zdraví. "Chyba vznikla neúmyslně a nikoho jsme nepoškodili," řekl bývalý primátor Jiří Kittner (ODS). "Město by mohlo využít opravných prostředků, aby o peníze nepřišlo," dodal.
Co se vlastně před zhruba dvěma lety událo? Liberec tehdy vydával dluhopisy, aby měl na splátky dřívějších dluhů a na další rozvoj města. České spořitelně poskytl do zástavy také budovu bývalého Uranu. V roce 2005 ji získal od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle smlouvy město nesmělo Uran používat jako záruku na úvěry, což udělalo.
Na městském zastupitelstvu v červnu 2010 se Ivanka Kolomá (SOS) zeptala, jestli může město Uranem ručit. "Ano, je to možné," uslyšela od primátora Kittnera.
"Smyslem smlouvy s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo, abychom nemohli s Uranem spekulovat a vydělat na jeho prodeji nebo pronájmu," připomněl nyní Kittner. "Nic takového se nestalo," je přesvědčený.
Kde vidí Kittner příčinu ztráty, jež na město dolehla v době, kdy ho svírá dvoumiliardový dluh? "Chyba se stala na ekonomickém odboru, nevšiml jsem si jí ani já, ani rada a ani městské zastupitelstvo," dodal Kittner.
Další splátky chce město odvrátit
Omyl nezaznamenalo ani ministerstvo financí, když odsouhlasilo operaci se zastavením městského majetku u banky. "Mluvil jsem s ministrem Miroslavem Kalouskem, ale nepodařilo se mi ho přesvědčit, aby pokutu zrušil," prohlásil současný náměstek primátorky Jiří Šolc (Liberec občanům).
Pokutu město Liberec zaplatí ve třech šestimilionových ročních splátkách. "Prvních šest milionů letos uhradíme. Pokusíme se ale odvrátit další dvě splátky," upřesnil Šolc.
Majetek, jímž Liberec ručil za dluhopisy, schválil v roce 2010 jako člen městského zastupitelstva rovněž Šolc. "Nevěděl jsem však nic o smlouvě s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Liberec ji podepsal už v roce 2005, kdy jsem ještě v městském zastupitelstvu nebyl, podobně jako řada mých kolegů."
Opoziční zastupitel ze Změny pro Liberec Jaromír Baxa považuje chybu s Uranem za zbytečnou. "Za operace spojené s vydáním dluhopisům dalo město desítky milionů korun. Kromě úředníků na nich pracovaly poradenské firmy," upozornil Baxa. "Ve srovnání s dluhopisy za dvě miliardy vypadá osmnáct milionů korun jako málo. Ale v soukromé firmě by za takovou ztrátu někdo odpovědnost určitě nesl a zaplatil by za ni," doplnil zastupitel.
tisknout 
