Liberečané dnes platí za gigajoul tepla 752 korun. Energetická agentura Trojzemí nabídla městu, že zprostředkuje jednání o možném vytápění krajského města horkou vodou z polské tepelné elektrárny v Turówě. Její zástupci v roce 2010 hovořili o ceně 130 korun za gigajoul. Levné teplo ale nakonec nebude.
"Není to reálné kvůli vysokým nákladům na vybudování horkovodního potrubí z Polska," uvedl náměstek liberecké primátorky Lukáš Martin. Podle něj by stavba přivaděče dlouhého 35 kilometrů stála 2,2 až 3,5 miliardy korun a další miliardy by se musely investovat do nových rozvodů v Liberci.
Náměstek Martin se však podle pracovníka Energetické agentury Vladimíra Pochla zřejmě s "Konceptem zásobování teplou vodou české části ERN z polské elektrárny v Turówě" neseznámil příliš podrobně. V Konceptu se nikde nepíše o tom, že by se měl Liberec na stavbě horkovodu z Turówa na hranici města finančně podílet. Také částky, které náměstek uvádí, nejsou správné.
"Podle Koncepce z roku 2010 by horkovod z Turówa stál maximálně 1,5 miliardy, což byla cena potrubí položených až do Jablonce nad Nisou," vysvětlil Pochl.
"Miliardu na rozvody? To by nikdy nikdo nesplatil"
V roce 2010, kdy intenzivní jednání s polskou stranou v Turówě probíhala, nabízel Čechům tehdejší ekonomický náměstek elektrárny Zdislaw Wneka cenu tepla odebraného u paty elektrárny za 130 korun za gigajoulu. Což by znamenalo, že by maximální cena byla v Liberci jen dvakrát vyšší.
Tehdy se v krajském městě platilo 600 Kč/GJ, přičemž by odběratelé dávali za teplo z Polska o 200 korun méně. Dnes, kdy je liberecká cena jednou z nejvyšších v ČR, by byl rozdíl ještě vyšší.
Náměstek Lukáš Martin a předseda komise Teplo Petr Černý i přes zamítavé stanovisko tvrdí, že si nechali pro další vyjednávání otevřená zadní vrátka. "Nicméně je jisté, že miliardu, která by byla potřeba na rozvody v Liberci, by nikdo ani za tak nízkou cenu polského tepla, nikdy nesplatil," dodal Petr Černý.
O teple z Polska se uvažuje od 80. let
O možnosti vytápění Liberce teplem z polské elektrárny se hovořilo již v osmdesátých letech minulého století, kdy to měla být jakási kompenzace za zničené Jizerské hory imisemi z elektráren. Dvě konkrétní studie vypracovala poradenská dánská firma po roce 1990, ale projekt brzy usnul.
O jeho dalším pokračovaní se v roce 2010 rozhodla Energetická agentura Trojzemí, kterou založil Euroregion Nisa. Nápad se líbil polské straně, s níž agentura od začátku spolupracovala. Turówská elektrárna totiž buduje podobný horkovod do Zhořelce, který je od ní stejně daleko jako Liberec.
"Ten projekt by mohl žít jen v případě, že by o něj měl Liberec zájem. Bez něj je to mrtvá záležitost," uvedl tajemník Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.
