Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Láká davy, přesto má liberecká iQlandia problémy s nedostatkem peněz

  6:28aktualizováno  6:28
Liberecká iQlandia se řadí mezi nejnavštěvovanější atrakce kraje, přesto má několikrát v roce potíže se sháněním peněz na výplaty zaměstnanců. Loni skončila dokonce v milionové ztrátě.
Liberecká iQlandia se řadí mezi nejnavštěvovanější atrakce kraje.

Liberecká iQlandia se řadí mezi nejnavštěvovanější atrakce kraje. | foto: Jan Pešek, MF DNES

Centrum, které návštěvníky populární formou seznamuje se světem vědy a techniky, podstatou přírodních procesů nebo fyzikálních jevů, funguje už tři roky. Turnikety za tu dobu prošlo téměř 1,3 milionu návštěvníků. Roční návštěvnost je srovnatelná s libereckou zoo.

Jen loni ale měla iQlandia náklady téměř 100 milionů korun. Obrovské částky kromě provozních výdajů spolykají ročně nezbytná obnova expozic nebo programy pro školy.

Na výplaty potřebuje dva a půl milionu korun

„Září, leden a duben jsou pro nás tři nejkritičtější měsíce. Na výplaty potřebujeme dva a půl milionu korun a tržby máme třeba jen milion. Pak spoléháme na to, zda se nám podařilo nahospodařit peníze. Vždy to záleží na tom, jak byly předcházející měsíce silné,“ řekl ředitel centra Pavel Coufal.

O návštěvníky se stará 140 zaměstnanců. „Protože je vyšší počet návštěvníků, musíme mít víc zaměstnanců, abychom mohli poskytovat víc služeb. Pokud by návštěvnost poklesla, bylo by to špatné, na provoz bychom si nevydělali,“ dodal Coufal.

Expozice nezůstávají stejné, ale centrum je pravidelně obměňuje. Cena nejlevnějších interaktivních exponátů, pokud si je iQlandia vyrábí sama, se pohybují v řádech desítek tisíců korun. Dražší kusy se šplhají až k milionům korun. Miliony spolykají také putovní výstavy.

Nová expozice za 20 milionů

Centrum nyní například chystá novou fyzikální expozici, která podle ředitele vyjde na 20 milionů korun. Po náročné přípravě ji první návštěvníci uvidí na sklonku příštího roku. Vědecko-zábavní centrum připravuje i nákladnou putovní výstavu věnovanou matematice, která za týden částečně nahradí expozici Lidské smysly.

„Jen s programy pro školy jsme ročně ve ztrátě dva a půl milionu korun. Nezbytné pomůcky a chemikálie jsou nepředstavitelně drahé. Pracovní sílu lektorů, co se školákům dvě hodiny věnují, ze vstupného nejde zaplatit. Platby škol za programy pokryjí jen zhruba deset procent skutečných nákladů,“ uvedl ředitel centra Coufal.

V minulosti iQlandia získávala peníze na obnovu z evropských programů vypsaných speciálně pro science centra. Zhruba pět až šest milionů získá ročně díky sponzorským darům.

„V Česku i v zahraničí pomáhají výrazně s financováním science center regiony a města, v zahraničí dokonce i stát. Nám se naštěstí daří spolupracovat s Libereckým krajem, příspěvek je ale spíše symbolický,“ uvádí Pavel Coufal.

Techmania dostává 10 milionů, iQlandia půl milionu

Liberecký kraj poslal loni centru půl milionu korun. Jen pro srovnání, plzeňská Techmania dostává od města 10 milionů korun, stejnou částkou ji podporuje i Plzeňský kraj. Obdobnými částkami dotují kraje i města vědecko-zábavní centra i v Brně a v Ostravě.

„Plzeň si to může dovolit, protože od státu dostává na hlavu daleko větší daňové příjmy než Liberec,“ poznamenal ekonomický náměstek libereckého primátora Jan Korytář. „Na druhou stranu, kdyby se na nás obrátili, určitě budeme jednat. Je to významné zařízení ve městě a jedna z ukázek dobře využitých evropských dotací. Dobře funguje, má velkou návštěvnost a slouží veřejnosti,“ zmínil Jan Korytář.

Za tři roky 114 kilometrů ručníků

iQlandia obměnila od otevření v březnu 2014 pět expozic. Za tu dobu už návštěvníkům nabídla 3 666 badatelských aktivit. Lektoři zase v laboratořích odprezentovali 1 020 experimentálních workshopů. Science show pro veřejnost a školy se odehrálo přes tři tisíce.

Centrum za tříletou existenci spočítalo i zdánlivě bizarní položky. „Za celou tu dobu jsme nechali explodovat 28 kilo karbidu vápníku, vybublali 2 000 litrů bublifukové směsi, prodýchali 93 600 kusů náustků u spirometru. A pokud se někde objevily nečistoty, utřeli jsme je papírovými ručníky o celkové délce 114 kilometrů,“ vypočítala Martina Kutíková, marketingová specialistka centra.

Při spektakulárních vystoupeních hraje nezaměnitelnou roli kapalný dusík. „Toho jsme za tři roky spotřebovali téměř tisíc litrů. A jen palivem pro Ohnivé tornádo bychom dokázali za tři roky naplnit zahradní bazén,“ udává Kutíková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Autobusy Flixbus a Regiojet
Jako ve vzduchu. Autobusy přecházejí na pohyblivé ceny po vzoru letadel

Cenový boj mezi autobusovými dopravci začíná. Žluté autobusy RegioJetu snižují své ceny na šesti linkách, kde jim nově začínají konkurovat zelené autobusy...  celý článek

Provozovatelé druhého největšího větrného parku v zemi doufají, že už v říjnu...
Druhý největší větrný park se už tyčí u hranic, stavbu zpomalily bouřky

Obzor směrem k polským hranicím se proměnil. Nad Václavicemi už stojí všech třináct nových věží větrné elektrárny. Skončila hrubá stavba druhého největšího...  celý článek

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.