(ilustrační snímek).

(ilustrační snímek). | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Liberecké záchranné službě chybí lékaři. Musí si je půjčovat z nemocnic

  • 4
Odcházejí do důchodu i pryč z kraje a nemá je kdo nahradit. Krajská záchranná služba se potýká s nedostatkem lékařů, momentálně jich potřebuje dvanáct. Jenže do služeb se sanitkou se doktoři příliš nehrnou. Důvodem je i dlouhodobé a problematické vzdělávání, navíc se záchrankou nemůže jezdit každý.

„Lékaři musejí mít potřebnou atestaci, je přesně stanovené, jaké mají mít vzdělání a odbornost,“ přiblížil ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Vladimír Hadač.

Podle něj si jen s kmenovými lékaři, kterých má záchranka v kraji zhruba pětapadesát, nevystačí. Sloužit tak musejí i kolegové z nemocnic. „Bohužel tím, že se omezila činnost některých zdravotnických zařízení a zrušila se interní oddělení, lékaři začali z našeho kraje odcházet. A v posledních dvou měsících přibyl ještě generační problém, v říjnu a listopadu odcházejí také do důchodu,“ vysvětlil ředitel.

Záchranka potřebuje dvanáct lékařů

Podle něj je potřeba přijmout na plný či poloviční úvazek nebo na dohodu alespoň dvanáct lékařů. „Neustále nabízíme volná místa, chceme zkusit i nějaké stimulační benefity, na kterých by se finančně podílel i Liberecký kraj. Ale je to těžké, podmínky pro zařazení lékaře do výjezdové skupiny záchranné služby jsou velmi náročné na vzdělání a lékařů, kteří je splňují, je velmi málo,“ doplnil Hadač.

Často jsou přitom záchranáři voláni i k případům, kde by stačil zásah praktického lékaře. Díky tomu, že dispečink operačního střediska přešel letos v lednu na dvoustupňový systém vyhodnocování tísňového volání, nemusejí lékaři jezdit k pacientům zbytečně.

„Na linku 155 jde v průměru denně 450 hovorů, po jejich vyhodnocení se uskuteční 160 výjezdů. Přibližně čtyřicet volajících uvádí nepravdivé informace právě proto, aby byli ošetřeni přednostně záchrannou službou,“ informoval ředitel.

Ostatně i Hana Sejkorová, dispečerka záchranné služby nedávno potvrdila, že mnohdy lidé volají na linku 155 s problémy, s nimiž může poradit praktický lékař. „Neví si třeba rady s obyčejnými věcmi jako je zvýšená teplota, dost výjezdů tak supluje pohotovost. Ale my nemůžeme ignorovat žádné volání a nedovolíme si někoho odmítnout,“ popsala dispečerka.

Více výjezdů na Frýdlantsku

Více výjezdů přibývá také k pacientům ve Frýdlantském výběžku, kde byla loni v srpnu zrušena lůžková interna a nyní tam funguje pouze ambulance. Ještě do března letošního roku běžela nonstop, i když z původních třiceti lůžek zbyla jenom tři. Jenže od dubna už má ambulance otevřeno ve všední dny jen do večera a o víkendu pouze dopoledne.

„Stále tak platí, že záchranáři vozí většinu pacientů z Frýdlantska právě do liberecké nemocnice, na internu,“ poznamenal Petr Tulpa (Starostové LK), krajský radní pro zdravotnictví.

To, že na urgentní příjem přijedou pacienti z Frýdlantska často právě v sanitce, potvrdil i Tomáš Klimovič, primář interního oddělení liberecké nemocnice. Někteří se sem dostávají už ve vážném stavu, staří lidé třeba s dehydratací nebo zápalem plic.

„Jestli si ale lidé myslí, že je ošetříme přednostně, pokud se nechají přivézt záchrankou, tak to se mýlí. Podle jejich zdravotního stavu a algoritmu, který máme převzatý ze zahraničí, jim přidělíme prioritu, a pokud je nízká, mohou v čekárně strávit i několik hodin, maximálně osm. Snažíme se je přesvědčit, aby s klasickými virozami či bolestmi zad vyhledali nejdříve praktického lékaře,“ zdůraznil primář.