Obtočila jej silnice, kříží jej elektrické dráty a míjejí auta, on se ale čtvrt tisíciletí téměř nezměnil. Kostelu si památkáři váží mimo jiné proto, že jej od barokní doby "nepokazily" žádné pozdější přestavby.
Historie kostela Barokní kostel sv. Kříže stojí na místě původního kostelíka, který byl na konci 17. století postaven za hranicemi tehdejšího Nového Města na polích Johanna Christophora Zimmermanna. Městský hřbitov nestačil pro množství obyvatel města a okolí, kteří v roce 1680 podlehli morové epidemii, zřízen byl proto nový morový hřbitov s vlastním kostelem. V první polovině 18. století začal kostel sloužit jako poutní, a tak stoupající návštěvě věřících přestával stačit. V roce 1753 proto položili základní kámen kostela nového. Přestavbou kostela byl pověřen clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze. Z původního kostelíka zůstaly zachovány pouze presbytář a sakristie. |
"Kostel jen pár kroků od radnice je jednou z mála zachovalých barokních památek ve stotisícovém městě," uvedla Petra Šternová z Národního památkového ústavu.
Zatímco další liberecké kostely v 19. století prošly neogotickou přestavbou, kostelu sv. Kříže se historizující přestavba vyhnula a zůstal zachován v původní podobě z druhé poloviny 18. století. Je tak ojedinělou ukázkou barokního stavitelství. Vysvěcen byl 6. září 1761.
Shodou okolností dostane cenný kostel novou břidlicovou střechu, oprava bude stát milion korun. S výročím to údajně nesouvisí.
"Ta současná ze železnobrodské břidlice položená někdy v šedesátých letech už není v dobrém stavu. V současné době se dělá ta nejnutnější část," řekl stavební technik libereckého vikariátu Miloslav Semerák.
Střecha se opravuje
Oprava střechy začala už předloni. Není ale první rekonstrukcí, které se památky v posledních desetiletích dočkala. "Už v devadesátých letech byly renovovány interiéry, proběhly i zásadní restaurátorské práce na výmalbách stropu," dodal Semerák.
Kostel byl postaven jako jednolodní s dvěma věžemi po obou stranách hlavního vstupu. K nejcennějším částem výzdoby patří vyřezávaná soška Bolestné Matky Boží, která pochází z roku 1506.
Cenný je i obraz Panny Marie a svaté Anny s Jezulátkem na klíně, který se dlouho připisoval známému norimberskému malíři Albrechtu Dürerovi. Podle expertů byl však jeho autorem jeden z Dürerových žáků.
Kostel zdobí i bohaté fresky, které jsou dílem pražského malíře Jana Václava Spitzera. Kolem kostela byla postavena křížová cesta a v sousedství je také barokní kaple Božího hrobu.
