Vedoucí zastoupení Libereckého kraje v Bruselu Pavel Branda (vpravo) navrhl

Vedoucí zastoupení Libereckého kraje v Bruselu Pavel Branda (vpravo) navrhl změny pravidel fungování Fondu solidarity v celé Unii. Díky nim by měla pomoc z fondu přicházet rychleji a snáz. Vlevo hejtman Martin Půta. | foto: Adam Pluhař, MF DNES

Liberecký kraj prosazuje v Bruselu rychlejší pomoc EU po řádění živlů

  • 0
Černé zkušenosti z povodní, které před třemi lety ničily Liberecký kraj, pomohou celé Evropě. Vedoucí zastoupení Libereckého kraje v Bruselu navrhl změny, které vylepší fungování Fondu solidarity.

Místostarostovi Rádla na Jablonecku se podařil důležitý krok, který začas povede ke zlepšení pomoci všem evropským oblastem, které postihnou přírodní katastrofy. Jako zpravodaj Výboru regionů navrhl změny pravidel fungování Fondu solidarity v celé Unii. Díky nim bude pomoc z fondu přicházet rychleji a snáz.

Přes 300 zástupců Výboru regionů jednomyslně hlasovalo pro návrh stanoviska, které Branda předložil. Není náhodou, že pochází z Libereckého kraje, který před třemi lety řešil obdobnou katastrofu a v žádostech o finanční pomoc pak narážel na zbytečná byrokratická omezení.

Pavel Branda nyní i za celou Českou republiku zastoupenou ve Výboru regionů věří, že Evropský parlament schválí zákon i s novými stanovisky během příštího roku.

"Že se náš návrh stanoviska podařilo jednomyslně schválit, považuji za velký úspěch. Když navíc ve Výboru regionů vystoupí zpravodajka z Evropského parlamentu a uvede, že většinu našich návrhů použije ve svém stanovisku, je to na konci to hlavní, co se počítá. Nestává se to úplně často," zmínil Pavel Branda, vedoucí zastoupení Libereckého kraje v Bruselu.

Poničené silnice mohou teď vylepšit

Liberecký kraj čerpal z Fondu solidarity pomoc vůbec poprvé po bleskových povodních v roce 2010. Tehdy to bylo 151 milionů korun.

Pozměňovací návrhy mimo jiné obsahují pasáž, aby živelnou katastrofou postižené oblasti nemusely dávat zničenou infrastrukturu do původního stavu, ale mohly ji vylepšit. To dosud nebylo možné.

"Pokud budeme moci vybudovat silnici tam, kde ji příště zase nezničí povodeň, vidím to jako velký posun," zmínil hejtman Martin Půta, který je členem české delegace Výboru regionů EU. Když v srpnu 2010 ničila kraj povodeň, byl starostou Hrádku nad Nisou. A voda způsobila městu mnohamilionové škody.

Město například po povodni nejen opravilo, ale i vylepšilo všechny mosty. Odolají mnohem většímu průtoku vody než před povodní. Protože se ale změnily parametry mostů, nemohl Hrádek použít peníze z Fondu solidarity. Obce měly po povodních také problémy s vyčerpáním peněz. Musely tak učinit do jednoho roku ode dne, kdy komise vyplatila celou částku pomoci.

Kraje mohou pomoc čerpat i přeshraničně

V pozměňovacím návrhu se hovoří o dvou letech. "Pro obce to byl často šibeniční termín, podle našeho návrhu by měly mít větší čas na přípravu," zhodnotil Branda a dodal: "Ve Výboru regionů prošel i náš bod, podle kterého bude i technická asistence uznatelný výdaj. To znamená, obce budou moci z fondu zaplatit zmonitorování škod nebo projektovou dokumentaci."

Podle návrhu by se také mohlo spojit více krajů postižených povodní a čerpat finanční pomoc, a to i přeshraničně.

Zásadní bude i změna, podle níž budou mít obce a města zasažená pohromou delší čas na sepsání škod. "Dosud tak musely učinit deset týdnů od doby, kdy došlo k prvním škodám. My chceme, aby to bylo do deseti týdnů od ukončení hrozby, například stavu nouze," zmínil Pavel Branda.