Testy mobilních zábran v praxi.

Testy mobilních zábran v praxi. | foto: Technická univerzita v Liberci

Vědci z Liberce vyvíjejí stěny proti povodním, které nehyzdí krajinu

  • 0
Vědci liberecké univerzity se podílejí na vývoji vysoce účinných protipovodňových stěn, které nehyzdí krajinu. Velký zájem o ně mají obce často zkoušené povodněmi, například hanácké Troubky.

U vyvíjených protipovodňových hrazení není zapotřebí spodní stavba, tedy zapouštění do trvale osazených zabetonovaných patek. Ty dobře fungují ve velkých městech jako je Praha nebo Ústí nad Labem. Menší města a obce ale trvalé zábrany často nechtějí.

„V Troubkách mi starosta říkal, že kromě zničujících a mediálně známých povodní měli v obci ještě další. Přesto, že tam dochází k záplavám, lidé dlouhý betonový plot odmítají, protože podle nich narušuje ráz krajiny,“ řekl spoluřešitel projektu Michal Petrů z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci.

Mobilní hrazení, na jejímž vývoji se spolu s firmou JaP-Jacina univerzita podílela, se dá rychle nainstalovat i odstranit.

„Pro tento typ hrazení jsme vyvinuli speciální spojovací zámky, které se dají použít téměř bez omezení při různých výškách zadržované hladiny vody a pro různé typy terénů,“ přiblížil za společnost JaP-Jacina nové typy bariér řešitel projektu Jaroslav Sieratovski.

Firma má v Mnichově Hradišti zkušební protipovodňový kanál, kde může simulovat účinky rozvodněné řeky. Univerzita zase u vývoje protipovodňových zábran zpracovává virtuální modely.

Modely nasimulují vlny i sílu vodního proudu

Dokáží nasimulovat různé síly proudu, vlny, výšky vody, míry znečištění ovlivňující hmotnost vody, ale i nárazy plovoucích předmětů. Zábrany musí být lehké, ale zároveň pevné, aby vydržely silný hydrostatický a hydrodynamický tlak.

„Testují se řady materiálů od klasické oceli až po kompozitní materiály. Zásadní je, aby se bariéra dala použít na různých površích, nejen na betonové silnici, ale i na kamenité cestě, jílu nebo písku,“ přiblížil Michal Petrů.

Nový typ mobilního hrazení prošel i zkouškami u vodní elektrárny na řece Kamenici. Po zkouškách přívalovou vlnou se ukázalo, jak různě proudící voda podemílá podkladový terén. To následně ovlivňuje stabilitu protipovodňového hrazení.

„Na základě těchto zkoušek vyvíjíme speciální textilii, která přilne k terénu i k bariéře a spolehlivě zabrání podemílání terénu a následným průsakům. Výsledné řešení chceme v budoucnu ochránit duševním vlastnictvím,“ zmínil Ondřej Novák z fakulty textilní.

Výzkum nových protipovodňových systémů je součástí projektu Vývoj protipovodňových systémů pro zvýšení ochrany obyvatelstva a infrastruktury podpořený ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva vnitra.

Firma JaP-Jacina spolu s libereckými vědci vyvíjejí kromě mobilních hrazení i lehkou mobilní protipovodňovou desku. Ta se dá vložit do dveří nebo sklepních oken a odolá masivnímu průniku vody.