Martin Půta se stal prvním hejtmanem Libereckého kraje zvoleným podruhé za sebou.

Martin Půta se stal prvním hejtmanem Libereckého kraje zvoleným podruhé za sebou. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Liberečtí vítězové a poražení roku 2016. Kocumová, Půta, Batthyány i Horník

  • 2
Kdo zazářil a kdo naopak nebude na loňský rok vzpomínat s radostí? Redaktor MF DNES Miloslav Lubas glosuje triumfy a pády významných osobností Libereckého kraje v roce 2016.

Někdo jen vyhrával, jiný míchal sladká vítězství s nechutnými porážkami. Pro někoho pak byl končící rok jen a pouze smutným Waterloo. Podívejme se na triumfy i pády místních celebrit sportovníma očima. Tak jak se sluší na Liberecký kraj, kde hrají nejlepší hokejisté a volejbalisté v zemi, kde fotbalisty zná celá Evropa a odkud je nejlepší biatlonistka na světě.

Kocumová vs. Půta

V krajských volbách dostala Zuzana Kocumová (Změna) nabančíno, zatímco v populárním tvrďáckém závodě Spartan Race suverénně udolala všechny soupeřky a v USA obhájila titul mistryně světa.

Naopak Martin Půta (Starostové), s nímž Kocumová vedla na Libereckém kraji mnoho tvrdých zápasů, by už teď v plážovém volejbale nevynikal jako před patnácti lety, kdy patřil mezi dobré duše populárních turnajů na Kristýně.

Obhajoby se ale dočkal stejně jako Kocumová. Stal se prvním hejtmanem Libereckého kraje zvoleným podruhé za sebou.

Skvělé, byť na rozdíl od své bývalé náměstkyně Kocumové přišel Půta v politice o svou sportovní postavu. Podobně jako většina vysokých funkcionářů se projedl a proseděl do kategorie Míša Kulička. Ale mezi chlebíčky, kávou a jízdami v limuzíně za stříháním pásek udělal spoustu užitečných věcí. Jinak by sotva rozdrtil se svými Starosty v říjnových krajských volbách všechny soupeře jak Jamajčan Usain Bolt sprintery USA na třech olympiádách.

Politický debakl Kocumovou netěší. Ale na druhou stranu - 30 procent hlasů od voličů určitě neuvolní tolik hormonů štěstí endorfinů, jako když upalujete v amerických velehorách do cíle Spartan Race a soupeřky jsou daleko za vámi.

Jágrova cesta na mrakodrap

Poslanec Sněmovny za ANO Martin Komárek nikdy nebyl velký sportovec, ale v hodnocení svého stranického kolegy Tibora Batthyányho udělal salto s dvojitým vrutem, za něž by se nemusel stydět ani legendární japonský gymnasta Cukahara.

Zatímco před komunálními volbami v roce 2014 velebil Komárek budoucího libereckého primátora skoro tak, jako by v něm viděl budoucího Masaryka, letos v prosinci řekl na adresu rozpuštění Batthyányho buňky ANO v Liberci: „Může to pomoci k tomu, aby se do ANO vrátili lidé, co chtějí ctít pravidla a respektovat, že nejsme hospodský spolek anarchistů, ale nejvlivnější politické hnutí v zemi.“

Politika přináší jako sport nečekané comebacky. Jakýmsi Jaromírem Jágrem, proslulým velkými návraty do hokejové reprezentace, se stal v Libereckém kraji Přemysl Sobotka (ODS). V 72 letech opustil na podzim Senát, aby vzápětí vystoupal v krajském mrakodrapu do kanceláře náměstka hejtmana pro zdravotnictví.

V anketě Přestup roku by snad mohl Sobotka soutěžit i s odchodem Bílých Tygrů Birnera a Řepíka do ruského Traktoru Čeljabinsk.

Soutěž Pád roku má naopak vítěze zcela jasného. Zlaté medaile patří Ivanu Horníkovi a Miroslavu Peltovi. Symbol korupce v českém sportu, „Ivánek“, odešel v říjnu s ostudou z FK Jablonec, kam ho do funkce sportovního ředitele nastolil právě jeho přítel, fotbalový král Miroslav. Co k tomu dodat? Nejspíš si pustit Sametovou od Žlutého psa a vychutnat si kousek textu.

„Přišel a zase vodešel a žádnej se kvůli tomu nevěšel.“