Reklama

Konec polystyrenu a plastových oken v Liebiegově městečku, plánuje Liberec

Jedinečné místo, kam se rádi vracejí tuzemští i zahraniční filmaři. Najdou tu architekturu, kterou potřebují hlavně do válečných snímků. Historicky cenné Liebiegovo městečko v Liberci má teď šanci, že se stane městskou památkovou zónou.

Historicky cenné Liebiegovo městečko v Liberci má šanci, že se stane městskou památkovou zónou. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Vznikal tu Poslední cyklista, ale také v americké a kanadské produkci drama Hitler: Vzestup zla s Robertem Carlylem.

Historikové i památkáři teď jásají, s menším nadšením se památková zóna setká zřejmě u lidí, kteří tu bydlí. Veškeré opravy domů totiž musejí být se souhlasem památkářů. Je tak téměř jisté, že například zateplování domů pomocí polystyrenových desek, by jim už v budoucnu neprošlo.

Polystyren utápí okna

„To dnes vidíme jako největší problém. Zničí se tím vnější podoba domu, zvláště pokud tam byla zdobná omítka. Polystyrenem také nabude tloušťka fasády, při pohledu na dům jsou pak utopená okna a budova ztrácí svou původní tvář. Nevhodná jsou i plastová okna, výměna střešních pálených tašek nebo třeba odstranění typických dřevěných okenic,“ upozornil Miloš Krčmář, ředitel Národního památkového ústavu v Liberci.

Fotogalerie

Reklama

Na necitlivé úpravy si postěžovali i samotní filmaři. Loni tu natáčela televize ZDF snímek pod pracovním názvem Zemský soud o křesťansko-židovské rodině, kterou rozdělí nacisté. Jan Jurkovič ze společnosti Mia Film Barrandov, která snímek koprodukuje, si tehdy postěžoval, že jednomu z domů se musí kamera vyhnout.

„Majitelé ho nechali zateplit a natřeli ho žlutou barvou. To do filmu použít nemůžeme, ale jinak je pro nás tohle náměstí sázkou na jistotu. Víme, že v poválečném snímku bude vypadat dobře,“ prohlásil Jurkovič.

Vlastníci byli v minulosti proti

Už v minulosti měli radní snahu zapsat Liebiegovo městečko mezi městské památkové zóny. Jenže úmysl nedotáhli do konce. „Pamatuji si, že se v souvislosti s tím objevily námitky ze strany vlastníků a stavebníků. Nelíbilo se jim, že by se prodražily opravy,“ připomněla Martina Rosenbergová (ČSSD), zastupitelka a bývalá primátorka.

Podle náměstka primátora Jana Korytáře (Změna) by měl kromě památkové zóny vzniknout i dotační fond, který vlastníkům domů pomůže pokrýt nákladnější opravy. Každoročně by se v něm mohlo objevit tři až pět milionů korun.

„Fond by mohl zaplatit rozdíl dražší opravy oproti běžné. Například použití dřevěných oken namísto plastových. Tím by město majitele domů motivovalo,“ zmínil Jaroslav Badalec, vedoucí oddělení památkové péče libereckého magistrátu.

Proces trvá i roky

Památkovou zónu vyhlašuje ministerstvo kultury a není to právě jednoduchý proces, což potvrzuje i Simona Cigánková, mluvčí ministerstva.

„Jde o proces, který je srovnatelný s pořízením územního plánu. Větší nároky jsou kladeny na vypořádání připomínek, na jednání s veřejností. To může trvat v případě méně rozsáhlého území několik měsíců, v případě městských celků i několik let,“ vysvětlila mluvčí.

Odbor památkové péče podle ní momentálně eviduje zhruba 20 zpracovaných podkladů pro prohlášení nových památkových zón, přičemž většina z nich byla připravená už před rokem 2013.

V Liberci zahrnuje současná městská zóna zejména oblast centra města a okolí Masarykovy ulice. Liebiegovo městečko by tak mělo být dalším místem, které bude pod dohledem památkářů.

„Tato zcela unikátní lokalita zahradního města patří bezesporu k tomu nejcennějšímu, co v Liberci máme,“ dodal památkář Petr Freiwillig.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

12 příspěvků v diskusi

Reklama