"Novou zastávku jsme vytvořili proto, aby lidé z tamní chatové osady, v níž je přibližně dva a půl tisíce lůžek, nemuseli do Starých Splavů nebo do Borného," říká zástupce ředitele společnosti Regio Máchova kraje, která lodní dopravu provozuje, Karel Málek.
Nástupní molo je vytvořené ze starého vojenského pontonu a hned po uvedení do provozu se stalo druhou nejfrekventovanější zastávkou.
"Je to paráda. Jezdíme sem již několik let a vždycky, když jsme chtěli svézt děti na parníku, museli jsme šlapat do Splavů a potom nazpátek," libuje si jedna z rekreantek Jana Pokorná z Prahy.
Lodní doprava funguje na Máchově jezeře od roku 1920. Na pravidelné trase vozí cestující loď Hynek, která má kapacitu sedmdesát cestujících. Před válkou se jmenovala Tista a poháněl ji parní motor. V hlavní sezoně jezdí jako zastávková šestkrát denně, třikrát v každém směru.
Děti se bez racků nudí, říká kapitán
"Naše rodina se do Doks přistěhovala v roce 1945 a dnes už si neumím představit, že bych žil někde jinde. Sám jsem dlouholetý jachtař. Závodil jsem na plachetnici třídy Fireball a několikrát byl krajským přeborníkem," říká jeden ze tří kapitánů, kteří se na lodi střídají, sedmdesátiletý Václav Rolenc.
On sám se již po Máchově jezeře plaví víc než dvacet let a za tu dobu odřídil na zdejších parnících přes sto tisíc kilometrů. Říká, že má jako pasažéry nejradši děti, kterých mu je ale prý zároveň líto.
"Dřív krmily racky, kteří kolem lodí létali. To pro ně byla atrakce. Dnes se trochu nudí. Proto je beru na klín, drží kormidlo a dělají, že řídí. Vždycky mi tady za zády stojí fronta," říká kapitán.
Rackové se z Máchova jezera vytratili přibližně před šesti lety. Důvodem je, že lidé nerespektují zákazy a vystupují na dva zdejší ostrovy: Myší a Kachní, kde dřív ptáci hnízdili. Dnes žijí na jezeře prokazatelně jen dva rackové.
