Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plesnivé zdi, zatopený sklep, odpadky. V Liberci spočítali domy hrůzy

  18:04aktualizováno  18:04
Liberec poprvé v historii podrobně zmapoval takzvané vyloučené lokality. Jde o sedm míst, kde žijí lidé na okraji společnosti v domech hrůzy a devět míst, u nichž hrozí, že tam bude situace brzy stejná. Město chce proto posílit terénní práci a zajistit lidem lepší podmínky pro žití.

Ten dům stojí ve Vesci, kousek od základní školy. V deset ráno je tu klid, jen občas jsou z otevřeného okna slyšet dětské hlasy, přerušované někým z dospělých.

Činžovní dům by potřeboval nutně rekonstrukci, do té se ale pražský majitel příliš nehrne. Je tu deset bytů, v nichž bydlí kolem čtyřiceti lidí. Jedním z nájemníků je i Andrej Horváth s rodinou.

Fotogalerie

Za byt 2+1 platí měsíčně holý nájem pět tisíc korun. „Jenže k tomu musím ještě přičíst dva a půl tisíce za vodu a tři a půl tisíce za elektřinu a hned je to jedenáct tisíc. Topím dřevem, což taky něco stojí, myslím, že měsíčně se dostanu tak na třináct tisíc korun,“ vypočítal muž.

V domě žije už pětadvacet let, se svými rodiči, kteří pracovali v místní firmě Kolora, se sem přestěhoval z Jiřetína pod Jedlovou.

„Rád bych se odstěhoval, jenže je to těžké, všude chtějí dopředu zaplatit minimálně tři nájmy, a to je moc peněz. Navíc jsou stále mezi lidmi předsudky, s Romy bydlet nechtějí,“ říká.

Do práce nemohu, mám exekuce, tvrdí muž

Andrej Horváth je už tři roky bez práce, předtím pracoval devět let ve sběrných surovinách, dostal ale výpověď. Teď si přivydělává na brigádách.

„Měl jsem nastoupit do práce, jenže mám exekuce a kdyby mi to strhli z platu, nic by mi nezbylo. A já mám tři děti a manželku, která má epilepsii a nemůžu si dovolit zůstat na nule. Potřeboval bych vydělávat tak 25 tisíc, aby mi něco zbylo,“ upozorňuje a doprovází nás na zahradu. Stojí na ní kůlny, kde se dříve skladovalo uhlí, dnes dřevo na zátop.

Naproti stojí další dům, ten byl původně určený k demolici, město ho ale nakonec prodalo i s nájemníky soukromníkovi. Kolem se povalují odpadky, sklepení je zatopené a zdi plesnivé.

Před rokem shořela domu střecha. V osmi bytech žije asi pětatřicet lidí. Nájemníci ale nemají přiliš dobrou pověst. „Hodně se tam střídají, neposílají děti do školy,“ dodává Andrej Horváth a loučí se s námi.

Lokalita ve Vesci není jedinou, která patří mezi sociálně vyloučené. Řadí se k ní například i tři domy v městské části Františkov. „Mělo by se to zbourat, alespoň bychom měli klid,“ volá na nás z okna protějšího domu jedna paní.

Starý nábytek spálí

„Je tam věčně nepořádek, často se tam mezi sebou i poperou. Dříve měli na zahradě kůlny, ale děti je podpálily a sklepy zase rozebrali dospělí a odvezli do šrotu. Tak teď mají všechno na dvoře.

„Často tu někdo zastaví se starým nábytkem a oni si ho tam pak rozštípají a spálí v kamnech,“ popisuje sousedka.

Domy vlastní různí majitelé, jeden je z Chrastavy, další údajně z Prahy. Přezdívka dům hrůzy je tu na místě.

V suterénu nám otevírá dveře bytu sedmdesátiletá Sidonie Dunová. Přistěhovala se sem před třemi lety z Moravy. V domě žijí ještě dva její synové s rodinami. Za byt 1+1 platí přes sedm tisíc korun.

„Vystačí mi na to důchod, ale já už toho moc nepotřebuju. Chtěla jsem jít do domova důchodců, ale synové mě nepustí, prý by to byla ostuda,“ říká. V domě se neustále střídají nájemníci, majitel přijede jednou za měsíc a vybere peníze, o nic víc se prý nestará.

Analýza za čtyřicet tisíc korun

Podobných domů je v Liberci hned několik. Podrobně je popisuje Analýza sociálně vyloučených lokalit a ubytoven, za níž město zaplatilo čtyřicet tisíc korun.

„Žádná taková tady ještě zpracovaná nebyla, můžeme na tom stavět žádost na úřad vlády, což jsme už udělali, na posílení terénní činnosti. Už teď si platíme jednoho člověka, který po těch lokalitách každý den chodí, mluví s těmi lidmi a sleduje, zda posílají například děti do školy,“ vysvětlil Ivan Langr, náměstek primátora pro školství.

Do sociálně vyloučených míst docházejí i pracovníci organizace Člověk v tísni, Most k naději nebo Romodrom.

„Snažíme se těm lidem pomáhat v komunikaci s úřady, s vyhledáváním lékařů, snažíme se jednat i s majiteli ubytoven, pokud požadují nesmyslné nájemné. Právě bydlení a nezaměstnanost je asi největším problémem,“ uvedla Andrea Šťastná, vedoucí pracovnice organizace Romodrom.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martina Rosenbergová
Bývalá primátorka Liberce opustila ČSSD, ve volbách povede ODA

Tři roky zastávala post primátorky Liberce za ČSSD, v loňském roce se však se sociální demokracií rozhádala. Nyní Martina Rosenbergová po jedenácti letech...  celý článek

Dlouhá uzavírka Kvůli opravě je na několik měsíců uzavřená Metelkova a...
Značka se objevila pozdě, obyvatelé rozkopané ulice dostávali pokuty

Těžké peripetie zakoušejí obyvatelé domů v okolí rozkopané Metelkovy ulice v Liberci. Nejen, že nemohou kvůli opravě parkovat u domů, ale dostávali ještě od...  celý článek

Provozovatelé druhého největšího větrného parku v zemi doufají, že už v říjnu...
Druhý největší větrný park se už tyčí u hranic, stavbu zpomalily bouřky

Obzor směrem k polským hranicím se proměnil. Nad Václavicemi už stojí všech třináct nových věží větrné elektrárny. Skončila hrubá stavba druhého největšího...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.