Na Metelkově betlému nechybí ani hovící si lenoch.

Na Metelkově betlému nechybí ani hovící si lenoch. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Na Metelkově betlému nechybí válící se lenoch ani Sokol na hrazdě

  • 1
V jilemnickém muzeu se ukrývá skvost, označovaný v zahraničních odborných kruzích za perlu Česka. Vytvořil ho ještě za Rakouska-Uherska učitel a později ředitel na měšťanské a dívčí škole v Jilemnici Jáchym Metelka. Cena betlému se nedá vyjádřit v číslech.

"Žádné peníze nenahradí jeho jedinečnost," tvrdí ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec.

Luštinec mluví o Metelkovi jako o renesanční osobnosti. Právě díky Metelkově všestrannosti vznikl betlém, dokazující, že se Česko v mechanických betlémech řadí mezi světové velmoci.

Metelka byl klasický krkonošský písmák, muzikant nebo včelař. V Jilemnici založil se svými přáteli muzeum.

Zároveň proslul jako technicky neobyčejně nadaný člověk. Sestrojil řadu školních pomůcek. Na Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 obdržel cenu za model "života ve včelím oulu".

Metelka si udělal také vlastní harmonium. "Vymyslel školní tabuli, jež se sama otáčela," podotýká Luštinec. "Stačilo, když učitel šlápl na knoflík."

K jedinečnosti Metelkova betlému pomohlo, že ze školy znal dokonale dětskou duši. "Jeho žáci ho milovali," dodává Luštinec.

Metelka se s betlémem piplal celých třicet let. Své geniální dílo dokonal v roce 1913. O sto let později spouští muzeum betlém nejméně pětkrát denně. "Zdá se neuvěřitelné, že i při takovém zatížení funguje bez generální rekonstrukce a stačí mu drobné opravy a pravidelná údržba," poznamenává Luštinec.

Na Metelkově betlému oceňuje harmonii. "Výtvarná, zvuková i pohybová složka jsou na něm vyvážené," tvrdí Luštinec.

Metelka sice svůj betlém umístil klasicky do Palestiny, ale nezapomněl ani na krkonošské stráně. Na jedné z nich se převaluje z boku na břicho lenoch, pod druhou naopak dělá cvičenec Sokola na hrazdě výmyky.

Ježíšek se narodil pro všechny, světská moc je pomíjivá

"Ježíšek je v Metelkově betlému úplně dole a král Herodes lomí rukama úplně nahoře," uvádí Luštinec. "Když se ale na betlém díváte, jesličky k sobě máte nejblíže. Metelka tak říká, že se Ježíšek narodil pro všechny lidi bez rozdílu. Zatímco světská moc je stejně jako Herodes vzdálená a pomíjivá."

Dochovaly se i zlomky z plánů Metelkova betléma a autorovy poznámky jako například "poněkud složité, zjednoduš".

Dokud ještě Metelka žil, schraňoval svůj betlém doma. "Moje babička mi vyprávěla, jak k němu před Vánoci vodil děti," prozrazuje Luštinec. "Ale musely být ve škole hodné."

Zatímco dnešní učitel by pro práci na velkolepém betlému stěží našel čas, Metelku jeho nedostatek nesoužil. A netrápily ho existenční problémy.

Učitelé patřívali k vyšším vrstvám

Učitelé a řídící učitelé se počítali mezi vyšší vrstvy obyvatelstva. "Starší učitel dostával za Rakouska-Uherska mzdu asi šestnáct set korun a řídící učitel ještě víc," připomíná Luštinec.

Služby a obchod byly podle něj dokonalé a řemeslníci udělali za lidi věci, nad nimiž současníci ztrácejí spoustu času. Metelka si je mohl dovolit zaplatit.

Pro srovnání - půllitr piva vyšel před sto lety na 17 haléřů a čtvrt kila másla na 30 haléřů. Když bychom platy učitelů přepočítávali na piva, pak by nyní museli brát měsíčně zhruba 200 tisíc korun, aby se vyrovnali svým kolegům z éry před první světovou válkou. V přepočtu na máslo inkasovali učitelé z Rakouska-Uherska dnešních 160 tisíc korun.

Metelka pocházel ze slavného betlémářského rodu ze Sklenařic. Jeho tatínek Jáchym a bratr Václav vytvořili betlém, který teď vlastní Severočeské muzeum v Liberci. Betlém Metelkova bratrance Jana zdobí muzeum ve Vysokém nad Jizerou.