Zámeček je údajně jedinou celistvou stavbou, která zbyla po spolku Schlaraffia.

Zámeček je údajně jedinou celistvou stavbou, která zbyla po spolku Schlaraffia. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Ministerstvo změnilo názor, zámeček v Jablonci zatím musí zůstat stát

  • 9
Dlouhý příběh chátrajícího Zámečku v Jablonci nad Nisou má další dějství. Ministerstvo kultury, jehož úředníci na konci roku 2013 rozhodli, že dřívější sídlo pánského spolku Schlaraffia je v tak dezolátním stavu, že nemůže být prohlášeno za kulturní památku, nyní obrátilo.

„Ministr kultury Daniel Herman shledal, že se ministerstvo zabývalo pouze hodnocením architektonických hodnot Zámečku, avšak opomnělo věnovat dostatečnou pozornost památkovým hodnotám domu z hlediska jeho vztahu k činnosti spolku Schlaraffia, pro jehož účely byl vybudován a jehož činnosti až do nacistické okupace sloužil,“ uvedla mluvčí instituce Kristýna Bernášková.

V praxi to znamená, že Zámeček musí zůstat stát nepoškozen do nového rozhodnutí státních úředníků. Na jabloneckém magistrátu totiž již řadu měsíců leží žádost o odstranění domu. Stavební řízení o demolici tak musí být zastaveno.

To se ale hrubě nelíbí majiteli Zámečku Radku Malinovi, jednateli firmy Malina Safety. Podle něj Stavební úřad jednal účelově a nedodržel zákonnou lhůtu, do které měl vydat stavební povolení na odstranění stavby, a kvůli tomu mezitím začali konat ministerští úředníci.

„Lhůtu stavební úřad nedodržel přibližně o deset dní. Naše společnost vždy postupovala zcela striktně dle platných právních norem a toto jednání státních institucí - svévolné nedodržování zákonem stanovených lhůt - považujeme za ovlivňování v neprospěch majitele, investora,“ tvrdí Malina. „Jde o poškození investice a rozvoje firmy, která zaměstnává téměř sto lidí.“

Snad se v postoji ministerstva něco změní, přeje si aktivistka

Malina dodal, že pozemek, na kterém stojí Zámeček, koupil kvůli rozšíření areálu své firmy a vytvoření dalších pracovních míst. Firma stojí v sousedství budovy.
„Stavba nikdy nebyla památkově chráněným objektem a dle vyjádření odborníků nemá architektonickou hodnotu,“ upozornil Radek Malina.

Obrat na ministerstvu kultury na rozdíl od Maliny přivítala Tereza Žembová. Studentka, jež před časem iniciovala petici za záchranu Zámečku, kterou pak zaslala na ministerstvo kultury. Bylo na ní na tři tisíce podpisů.

„Myslím, že konečně se začíná naplňovat to, o co jsme usilovali před rokem. Což je ryze pozitivní, ale otázkou je, zdali se něco změní v postojích ministerstva kultury. Bylo by určitě skvělé, kdyby ano, a ještě skvělejší, kdyby to vedlo k opravě Neisseburgu,“ sdělila Žembová.

Dodala také, že momentálně už neuvažuje, že by se v kauze Zámečku jakkoliv dále angažovala.

Celá kauza se táhne již několik let. Nejvíce rezonovala loni a byla tématem nejrůznějších besed, Zámečkem se zabývalo i vedení města. Město ale budovu nikdy nemělo ve svém vlastnictví.

Malina chtěl dům prodat za symbolickou korunu tomu, kdo si ho odveze a postaví znovu na svém pozemku. „Kvůli rozhodnutí ministerstva a stavebního úřadu to ale nejde nyní uskutečnit,“ uzavřel majitel Zámečku.