Maketa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka měří zhruba čtyři...

Maketa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka měří zhruba čtyři na tři a půl metru. Na snímku Jaroslav Zeman, starosta Albrechtic. | foto: Miloslav Lubas, MF DNES

Protržená přehrada je opět k vidění. Jen je stokrát menší

  • 9
Přehrada na Bílé Desné ožila. Vodní dílo, jehož protržení si v září 1916 vyžádalo 67 lidských životů, stojí ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka v Praze. I když tam samozřejmě vznikla pouze zmenšená kopie, znázorňuje s velkou přesností, jak přehrada na Bílé Desné vypadala před neštěstím.

„Model přehrady je přes čtyři metry dlouhý a skoro tři a půl metru široký,“ říká Petr Bouška, náměstek ředitele výzkumného ústavu. „Vytvářeli jsme ho půl roku jako zakázku pro Povodí Labe. Stál desítky tisíc korun.“

Ve skutečnosti byla přehrada stokrát větší než současná kopie ve výzkumném ústavu v pražské Podbabě. Její sypaná hráz sahala do výšky více než 14 metrů, zatopená plocha činila 120 tisíc metrů čtverečních. Do nádrže se vešlo více než 250 tisíc kubíků vody.

Hráz se protrhla 18. září 1916 odpoledne asi 70 minut poté, co strážce přehrady zpozoroval první průsak. Hráz se provalila až ke dnu a nádrž se vyprázdnila za půl hodiny. Dolů na město Desná se hnala nejen voda, ale také stržené stromy, kameny, zemina a klády z pily. Šlo o jednu z nejhorších přírodních katastrof, jež se kdy ve střední Evropě odehrála.

„Jsme rádi, že se Povodí Labe i výzkumný ústav zasloužily o vznik modelu přehrady. Je napuštěný vodou a můžeme vidět, jaké dílo tehdy na Bílé Desné vlastně stálo,“ podotýká Jaroslav Zeman, starosta Albrechtic, na jejichž území pozůstatky hráze stojí.

„Až do chvíle, než model vznikl, jsme si nedokázali napuštěnou přehradu pořádně představit. Podařilo se nám totiž získat jen tři staré historické snímky s hrází a vodní plochou za ní. Ale jenom jeden z nich se má takovou kvalitu, abychom ho mohli používat jako obrazový dokument.“

Model zůstane v ústavu rok

Model váží zhruba tři tuny a ve výzkumném ústavu zůstane přibližně jeden rok. Zeman a ostatní starostové z Tanvaldska, nad nímž Bílá Desná teče, by pak model rádi získali a umístili k Protržené přehradě. Pakliže by nešel kvůli svým rozměrům přestěhovat, mohl by výzkumný ústav udělat pro obce z Tanvaldska menší kopii.

„Rádi bychom vzali lidi od nás do výzkumného ústavu na exkurzi, model přehrady i další věci je určitě zaujmou,“ dodal Zeman.

Zbytky Protržené přehrady patří mezi národní kulturní památky a za posledních pět let se místo kolem prorvané hráze změnilo k nepoznání. Není už zarostlé hustým lesem, vede tudy Naučná stezka Protržená přehrada, vyhlídkové můstky a lávka přes Bílou Desnou. Nedaleko hráze vyrostla útulna s kioskem.

O proměnu Protržené přehrady se zasloužily Albrechtice, Desná a další obce z Jizerských hor, Povodí Labe a Lesy České republiky. Společně vložily do úprav na Protržené přehradě miliony korun a udělaly z ní turistický magnet. Vyšla jim vstříc CHKO Jizerské hory.

Sto let od katastrofy připomene v neděli 18. září pieta u Protržené přehrady. Její součástí bude počítačová vizualizace, připravená Povodím Labe. Na velké obrazovce ukáže, co se dělo v korytě Bílé Desné a v jejím údolí, když se provalila hráz. „Ke sto letům od neštěstí jsme vydali brožury a pamětní medaile,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.