Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Most na Semilsku zažil Hitlera i komunisty. Nyní je kulturní památkou

  8:30aktualizováno  8:30
Loni stavební firma zbourala staletý most na Kamenici v Bohuňovsku u Jesenného. Lidé proto raději nenechali nic náhodě a za další unikátní stavbu, spálovský most přes Kamenici u Semil, začali bojovat. Pomocí petice.

Most, který sousedí se spálovskou hydroelektrárnou, vznikal v neklidné době předválečného vzepětí let 1936 až 1938. | foto: Aleš Mastník, 5plus2.cz

A dnes je betonový most v Podspálově, vyhlášený díky několika konstrukčním zajímavostem, kulturní památkou.

Za peticí, která záchranu stavby odstartovala, stáli od počátku i dva bozkovští písmáci Karel Čermák starší a Stanislav Hlava.

Ještě před pár měsíci Čermák podpisovou akci komentoval zdrženlivými slovy. „Nechceme, aby se nějak medializovala,“ vyslovoval obavy, aby se betonová stavba nedočkala osudu Bohuňovského mostu.

Nakonec se spálovské železobetonové dílo za podpory libereckého pracoviště Národního památkového ústavu podařilo prohlásit za novou kulturní památku.

Most, který sousedí se spálovskou hydroelektrárnou a zapadá do okolní dramatické přírody, vznikal v neklidné době předválečného vzepětí let 1936 až 1938.

Stavební firma, která v té době postavila ve vojenském prostoru Brdy důležitý zkušební železobetonový pěchotní srub určený pro obranu republiky, odvedla skvělou práci.

První most postavený šikmo k toku

I proto zůstal do dnešních dnů, až na zvětralé betonové zábradlí, v dobré kondici.

„Podle všeho to je první most v Československu, postavený šikmo na tok řeky. Další neobvyklostí je jeho spád i konstrukční řešení, kdy mostovku podpírá oblouk tvořený dvěma samostatnými segmenty s odlišným založením a dokonce se vzájemným posunem,“ vysvětluje Roman Hedvičák, pracovník památkové péče v Semilech.

Fotogalerie

Stanislav Hlava, narozený v roce 1926, pamatuje doby, kdy se šikmý most stavěl.

 „Dříve tu vedla jen pěší lávka přes Kamenici, asi dva metry nad hladinou vody. A když se voda zvedla, často jej zaplavovala,“ vzpomíná.

V roce 1936 se začala stavět silnice ze Železného Brodu do Vysokého. „Most se na rozdíl od cesty, která navždy skončila na Podbozkově, podařilo dokončit. Ve směru na Podbozkov dokonce stával dřevěný pracovní tábor,“ vzpomíná Hlava.

Dokončovací práce na cestě i mostu probíhaly v době, kdy už Hitler táhl Evropou. Lágr tu stojí dodnes, stejně jako označení letopočtu 1939 nad jeho vchodem.

Mezi další chráněné mosty na Semilsku patří i klenutý most v Peřimově a dřevěný zastřešený most v Bystré. Jeho technický stav je však špatný.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sedmihorské léto pořádá Jitka Maděrová s Josefem Šormem. Z jednodenního...
Dvorek v Českém ráji přitahuje legendy. Po Smokie zahraje Paddy Kelly

Nenápadný dvorek na dohled od Trosek působí dojmem, že se tu o víkendech konají leda svatby. Pod rozměrnou pergolu ale každý rok jezdí hudební a divadelní...  celý článek

Restaurace a klub Chronos v Jablonci nad Nisou nechce dovnitř pouštět lidi pod...
Klub zakázal vstup lidem mladším 21 let. Může jít o diskriminaci

Populární restaurace a hudební klub Chronos v Jablonci zakázal vstup osobám mladším 21 let. Provozovatelé klubu tvrdí, že mládež do klubu nesmí vkročit proto,...  celý článek

Autobusy Flixbus a Regiojet
Jako ve vzduchu. Autobusy přecházejí na pohyblivé ceny po vzoru letadel

Cenový boj mezi autobusovými dopravci začíná. Žluté autobusy RegioJetu snižují své ceny na šesti linkách, kde jim nově začínají konkurovat zelené autobusy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.