Pro Pavla Knapa to byl smolný závod. Od začátku měl problémy s motorkou, což mu znemožnilo bojovat o slušné umístění.
„Zkoušel jsem poruchu spravit, ale nakonec jsem to musel vzdát a rozhodl jsem se, že se z tratě vrátím do depa,“ popsal amatérský jezdec svůj start na republikovém mistrovství na severu Moravy.
Právě okolnost, že jel náhodou jinudy než ostatní motorkáři, však nakonec stála za záchranou lidského života.
„Když jsem sjížděl z lesů dolů, brblal jsem si do helmy, že v takhle perfektním závodě musím zrovna já mít takový pech. Vtom jsem na vozovce před sebou cosi uviděl,“ vrací se k dramatickým chvílím, které se odehrály poblíž beskydské vísky Pstruží.
Když přijel blíž, zjistil, že je to zraněný cyklista. Asi padesátiletý muž ležel v bezvědomí obličejem na hrubém asfaltu, kolo odhozené v trávě. Kolem něj pobíhal člověk z vedlejšího domu a nevěděl, co má dělat.
Závodník začal cyklistu oživovat
Pavel Knap odložil motocykl, zahodil helmu i rukavice a začal muže silně krvácejícího z hlavy oživovat. Vytáhl mu zapadlý jazyk, dal ho do stabilizované polohy a počkal na záchranku z Frýdku-Místku.
Ta přijela asi po pětadvaceti minutách, kdy už se zraněný cyklista začal probírat.
„Byl na tom opravdu špatně, na elektrokole jel z kopce asi rychle, navíc bez helmy a jeho pád musel být hodně drsný,“ říká zachránce.
S ošetřováním vážně raněných lidí prý neměl žádné zkušenosti, ale vzpomněl si na školní hodiny branné výchovy ještě za minulého režimu, během nichž se děti na nafukovací panně učily dýchání z úst do úst nebo masáž srdce.
„Navíc bylo jasné, že když mu nepomůžu já, neudělá to nikdo jiný. Ten člověk se dusil a sanitka by asi přijela pozdě.“
Knapovu duchapřítomnost ocenil i známý motocyklový závodník David Pabiška, pravidelný účastník slavné Rallye Dakar, který za pomoc kolegům při závodech dostal i světovou cenu fair-play.
Podobných lidí je málo, říká David Pabiška
„Takový čin je odrazem osobnosti a slušného vychování. Podobných lidí je bohužel hrozně málo,“ řekl Pabiška.
„Největší strach mám z toho, že ten, kdo někomu pomůže, bude jednou potřebovat pomoc jiného a nedočká se jí. Lhostejnost společnosti je dneska až za mezí lidskosti. Lidi překročí i člověka ležícího na chodníku. O to víc si toho, co udělal Pavel Knap, osobně vážím.“
Pavlu Knapovi je 41 let a je nadšeným amatérským hokejistou hrajícím za liberecký X-Team. Enduro začal jezdit teprve před dvěma lety kvůli malému synovi a až letos si udělal závodní licenci.
„Chtěl jsem z kluka mít hokejistu, ale jemu se strašně zalíbily motorky. Tak jsem se na ně dal, aby měl nějaký vzor,“ vysvětluje majitel úspěšné strojařské firmy. A dnes už i zachránce lidského života.
