Střecha na muzeu se skládá ze dvou vrstev. Vrchní hnije a rozkládá se na

Střecha na muzeu se skládá ze dvou vrstev. Vrchní hnije a rozkládá se na třísky. Zkáze však již dlouhá léta podléhají rovněž spodní dřevěné šindele. | foto: Muzeum Česká Lípa

Českolipské muzeum má střechu jak cedník, po zimě otevře jen částečně

  • 1
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, které během zimní uzavírky obměnilo expozice, uvítá v březnu první návštěvníky. Otevře se však jenom částečně, protože kvůli havarijnímu stavu střechy by návštěva některých míst mohla být lidem nebezpečná.

Kvůli rekonstrukci střechy bude jen částečně přístupný bývalý augustiniánský klášter. Nepřístupné budou galerie a rajský dvůr. V bývalém kláštere se nebudou moci konat svatby.

"Rekonstrukce střechy začne ještě před zimou a skončí v polovině roku 2015," řekl ekonomický náměstek hejtmana Marek Pieter. Stát bude přes 23 milionů. "Předpokládaná cena klesla ve výběrovém řízení přibližně o sedm milionů korun."

Současnou střechu muzea stavěli řemeslníci na sklonku socialistického režimu - v letech 1987 a 1988.

Udělali ji z málo odolného dřevěného šindele. Střechu navíc nastříkali obyčejným luxolem, který nedokáže čelit plísním, škůdcům a dřevokazným houbám.

"Krytinu z šindele nasadili řemeslníci na špatné krovy," upozornil ředitel muzea Zdeněk Vitáček. "Když jsme naposledy čistili okapy, zjistili jsme, že střecha se na některých místech propadá."

Záchrana přichází deset minut po dvanácté

Podle Vitáčka nepřichází opravy střechy za pět minut dvanáct, ale spíše deset minut po dvanácté.

"Při silných deštích proniká voda do expozice v prvním patře i do galerie v přízemí," dodal Vitáček. "Museli jsme dokonce přestěhovat některé exponáty. Ohrožovala je plíseň a vlhkost."

Střecha na muzeu se skládá ze dvou vrstev. Vrchní hnije a rozkládá se na třísky. Zkáze však již dlouhá léta podléhají rovněž spodní dřevěné šindele. "O opravu střechy usilujeme již deset let," konstatoval Vitáček.

"Voda proniká i na římsy pod střechou. Na jednom místě spadl kus římsy a fasády. Na rajský dvůr už raději návštěvníky ani nepouštíme."

Aby dřevěný šindel na střeše vydržel, musel by se jednou za tři roky přeložit a natřít lněnou fermeží. "To se stalo pouze jednou v roce 1998. Náklady dosáhly půl milionu korun," poznamenal Vitáček.

"Kvůli nedostatku peněz jsme pak už na šindelové střeše prováděli jen menší úpravy tam, kde nejvíce zatékalo."

Na střechu se vrátí bobrovky

Střecha bývalého kláštera se původně skládala z bobrovek - tedy z pálených tašek, jimž nemůže voda ublížit. Právě bobrovky se na střechu znovu vrátí.

"Pouze dvě kuželovité stříšky pokryje masivní přírodní břidlice," řekl mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer. Řemeslníci se pustí do práce také na sousedním kostele. Voda z něj prýští kvůli špatným svodům na střechu muzea a ničí ji.

Po rekonstrukci se na střeše objeví zachytávače sněhu a ledu. Zapadnou do historického rázu památky - stejně jako obnovené okapy a svody.