Úklid po povodni v roce 2010 v Heřmanicích.

Úklid po povodni v roce 2010 v Heřmanicích. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Už nechceme tragické povodně, zní z Frýdlantska. Na pomoc přijde studie

  • 4
Povodňová tragédie se nesmí opakovat, zní z Frýdlantska. Rozsáhlé protipovodňové opatření sice už na podzim začalo varovat obyvatele před povodní, připravovaná novinka má ale vodu zastavit už v krajině. Tak, aby nemohla vůbec škodit.

Jestli to budou poldry, mokřady nebo meandry, nebo kombinace všeho, ukáže chystaná studie.

Mikroregion Frýdlantsko už vypsal výběrové řízení, z něhož vzejde zpracovatel analýzy zmíněných protipovodňových opatření v povodí řeky Smědé.

Studie má řešit mimořádně rozsáhlé území zahrnující katastry čtrnácti obcí a čtyř měst. Na podkladovou analýzu vyčlenil Státní fond životního prostředí celkem 12 milionů korun. Mikroregion předpokládá, že se cena při soutěži ještě sníží. 

„Studie má hydrologicky spočítat celé území Frýdlantska, jako je poměr srážek na metr čtvereční, zjistí odtokové poměry. Na základě toho by měla vzejít protipovodňová opatření tak, abychom vodu zadrželi co nejvíce ještě v přírodě,“ vysvětlil předseda Mikroregionu Frýdlantsko a starosta obce Heřmanice Vladimír Stříbrný.

Povodeň nemusí přinést jen potok Oleška z Jizerských hor, ale také dešťová voda stékající bez překážek z luk nad obcí. „Ten problém se léta neřeší. Jestli to ale budou nějaké poldry, hráze, mokřady nebo meandry, kam by voda z luk a kopců stékala a postupně se vsakovala, musejí říci odborníci. V každé obci mohou být opatření jiná,“ dodal starosta Stříbrný.

Stamilionové škody

Po povodni v roce 2010 byly Heřmanice jednou z nejpostiženějších obcí v kraji. Jen na obecním majetku vznikly škody za 75 milionů korun, opravy zahrnuly celkem 25 stavebních akcí.

Povodí Labe sečetlo škody v obci na 100 milionů korun, krajská správa silnic na 166 milionů. A to do tohoto počtu není zahrnut zničený majetek obyvatel, síťařů nebo vodárenské společnosti.

Višňová zase měla jen na obecním majetku škody za 26 milionů, celkové se tam vyšplhaly na 272 milionů. Škody v řádech mnoha milionů byly prakticky ve všech obcích a městech Frýdlantska.

Díky varovnému systému, který začal na Frýdlantsku fungovat letos v září, se nyní starostové nebo členové krizového řízení dozvědí včas o stoupající hladině. Poplach mohou za několik sekund vyhlásit do obecních rozhlasů přímo ze svého mobilu.

Díky domácím přijímačům se systémem záznamu a zpětného přehrání uslyší hlášení i lidé v odlehlejších oblastech, kde rozhlas není. Ampliony neohrozí dokonce ani přerušená dodávka proudu – dokáží fungovat tři dny i na baterie.

Velká protipovodňová opatření

„Na tocích jsou teď masivní protipovodňová opaření, je tu informační a varovný systém. Napomohli jsme včasnému varování obyvatel před povodní, aby je povodeň nepřekvapila. Teď ale potřebujeme vodu zadržet v přírodě. Je to další pokračování toho projektu,“ popsal starosta Stříbrný.

Někde už ochrana před velkou vodou funguje. Například ve Višňové vznikla po povodni 1 300 metrů dlouhá hráz s čerpadly. Chrání domy na pravém břehu Smědé a osadu Víska. Voda se teď bude rozlévat jen na levou stranu, kde domy nejsou. Běžné povodně, na něž jsou v obci každý rok zvyklí, hráz udrží.

Další části obce, Višňová jich má celkem devět, jsou ale bez ochrany. Starosta je ale k plánované studii skeptický.

„Jsem přesvědčen o tom, že je nutné řešit koncepčně celé území povodí Smědé. Na druhou stranu jsem realista a jen pouhá studie nemůže být kompletním podkladem pro konkrétní protipovodňová opatření v jednotlivých částech území. Nicméně, všechny kroky vedoucí k eliminaci následků velké vody jsou nutné,“ domnívá se starosta Višňové Tomáš Cýrus.