Medvěd Pepa nedýchá, co s ním? Prvňáčci se v Liberci učili první pomoc

  • 0
„Tohle je medvěd Pepa. Představte si, že jde takhle po ulici a najednou spadne a zůstane ležet a nedýchá. Co s ním?“ Marek Hylebrant ze středočeské záchranné služby ve středu před prvňáčky demonstroval, jak poskytnout první pomoc.

Liberecká základní škola U Školy se totiž jako první zapojila do projektu, který je má naučit, jak se provádí masáž srdce, jak zastavit krvácení nebo jak se zachovat u člověka zraněného při pádu.

Jako figurant jim posloužil velký plyšový medvěd, kterému daly děti hned na začátku jméno Pepa. Zábavnou a hravou formou si pak osvojily třeba telefonní číslo na záchrannou službu a naučily se také, co musejí říkat dispečerovi, když zraněného člověka najdou.

„Musíte se představit, říci, kde se nacházíte,v jakém městě, v jaké ulici a jestli ten člověk dýchá, nebo ne. A to zjistíte snadno. Dejte ruku před pusu a dýchněte na ni. Cítíte ten teplý vzduch?“ zkoušel děti záchranář.

A pak už prvňáčkům, kteří z něj nespustili oči, předváděl, jak se provádí masáž srdce. Aby se děti naučily správný rytmus, pustil jim k tomu písničku Skákal pes přes oves.

„Můžete si ji i v duchu zpívat, abyste věděli, jak rychle máte masírovat,“ uzavřel. Oživování si pak prvňáčci mohli vyzkoušet i na figuríně.

Medvěd měl také zlomenou nohu

Záchranář pobavil děti při kurzu, který trval zhruba čtyřicet minut, hned několikrát. Třeba, když se jedna z holčiček snažila narovnávat medvědovi „zlomenou“ nohu a ten začal řvát bolestí.

Anebo, když záchranář žáčky varoval, aby si spálený prst nestrkali do sádla, ani na něj nemazali bílek, jak nabádají babské rady, ale jednoduše ho ponořili do studené vody.

Z ukázek byla nadšená i učitelka. „Moc se mi to líbilo, zábavné a interaktivní. S tím medvědem to byl výborný nápad. Myslím, že se k tomu budeme postupně vracet, aby si děti první pomoc co nejvíce zažily,“ prohlásila Kamila Hejlíková.

Projekt, který připravila společnost Sanafi společně se záchrankou Libereckého kraje, je určený jen žákům prvních tříd. Letos jich chtějí záchranáři proškolit až pět tisíc ve dvou stech tříd.

„Z našich zkušeností i z praxe víme, že malé děti jsou velice vnímavé, a to, co se naučí při první pomoci nebo při volání na tísňovou linku, pak dokážou správně využít,“ upozornil Jan Lejsek, lékařský náměstek záchranné služby v kraji.

S dětmi se pracuje lépe než s dospělými, říká instruktor

To potvrdil i Hylebrant. „S dětmi se pracuje mnohem lépe než s dospělými. Navíc nejsou zatíženy starými pravidly první pomoci, jsou zvídavé a mají dobrou paměť,“ přiblížil.

Podle průzkumu, který si nechala společnost Sanafi udělat, vyplývá, že 89 procent lidí z Liberecka má strach, že první pomoc nezvládnou a pacientovi spíše uškodí.

„Osmatřicet respondentů z regionu dokonce přiznalo, že by se o záchranu raději ani nepokoušeli ze strachu, že stav pacienta ještě více zhorší,“ řekl Filip Hrubý, mluvčí Sanafi. Přitom právě první pomoc zvyšuje u zraněného šanci na přežití.

„Pokud se člověku zastaví oběh na ulici, je odkázaný hlavně na kolemjdoucí. Mozek vydrží bez kyslíku pouze tři až pět minut. A sanita přijíždí zhruba po deseti minutách od zavolání. Není-li prováděna resuscitace, klesá šance na přežití až o dvanáct procent za minutu,“ vysvětlila záchranářka Barbora Zuchová.