„Někdo ji tam vyhodil,“ řekl ředitel českolipského muzea, zoolog Zdeněk Vitáček.
Krajta tmavá není jedovatá, patří mezi hady - škrtiče. Policisté ji přivezli do muzea, poněvadž tam Vitáček poskytuje útočiště nalezeným plazy řadu let.
„Krajta nebyla v dobrém zdravotním stavu. Pravděpodobně dostala zápal plic,“ uvedl Vitáček. „V muzeu ji máme měsíc a stále sama nežere. Dáváme jí umělou výživu, antibiotika a vitamíny. Předpokládám, že se vzpamatuje.“
Podle Vitáčka si v současné době může v tuzemsku koupit hada takřka kdokoliv. Stačí, pokud mu nechybějí peníze. „Například na burze v Praze se seženou zájemci i velké hady škrtiče, jedovaté hady nebo krokodýly,“ prohlásil Vitáček.
„Před třiceti lety dělalo teraristiku v republice šedesát lidí a rozuměli jí. Dnes si hady pořídí bez zkušeností s jejich chovem a bez nezbytných znalostí.“
Kromě krajty se Vitáček stará v muzeu také o dalšího škrtiče - hroznýše královského. „Jeden pán ho zdědil a nevěděl si s ním rady,“ prozradil zoolog. Vitáček ví o případu, kdy si jiného hroznýše vzal majitel do hospody, aby se jím tam mohl pochlubit.
Zmije uštkla v restauraci dva lidi
„Před lety získal jeden člověk kriticky ohroženou zmiji obecnou a donesl ji v České Lípě do restaurace,“ připomněl Vitáček. „Uštkla tam dva lidi. Odchytili jsme ji a skončila u nás v muzeu.“
Hůř dopadla kobra černokrká. Hada, plivajícího smrtelně nebezpečný jed až do vzdálenosti dvou metrů, měl majitel bez povolení. Kobra se nacházela v garáži v Novém Boru. „Museli jsme ji tehdy bohužel utratit,“ konstatoval Vitáček.
K chovu nebezpečných hadů potřebují lidé povolení od veterinární správy. Někdy je však doma drží načerno. V Liberci utekl před sedmi lety chovateli smrtelně jedovatý korálovec.
Specialista ho odchytil pod schody v panelovém domě. Loni v létě visel z pootevřeného okna na sídlišti v Liberci dvoumetrový hroznýš královský. Hasiči ho strčili zpátky do bytu s pomocí dopravního kuželu. Uvnitř objevili ještě další tři hroznýše.
V teráriích českolipského muzea žije nyní dvanáct hadů. Kromě hroznýše a krajty také užovky nebo korálovky. „Pro návštěvníky znamenají zpestření prohlídky, pro nás práci navíc,“ poznamenal Vitáček.
„Staráme se ještě o šest ještěrů a v kašně jsou želvy nádherné. Když se některým chovatelům omrzí, vypustí je třeba do rybníka. Tam želvy vyžírají hnízda ptáků a jako nepůvodní druh mohou do naší přírody zavléci choroby.“
