Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dirigoval Aidu, ocenil ho král. V Českém ráji odhalí rodákovi pomník

  6:40aktualizováno  6:40
Josef Nesvadba - Hamáček byl druhým člověkem v Německu, který krátce po světové premiéře dirigoval nejslavnější operu Giuseppe Verdiho Aida. V roce 1872 mu španělský král Amadeus I. udělil vyznamenání v podobě rytířského kříže řádu Karla III. Teď vzdají kdysi slavnému rodákovi poctu i ve Vyskři.

Zakázku na pomník dostal turnovský výtvarník Jaroslav Marek. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Doma nebyl hudební skladatel a dirigent Nesvadba nikdy prorokem a na nejslavnějšího rodáka z Vyskře na Turnovsku lidé časem zapomněli. Až snaha vyskeřského starosty Jana Kozáka jeho jméno opět oživila.

Starostovi se podařilo získat z německých archivů Nesvadbovu podobiznu, ale navíc díky jeho iniciativě v malebné vesnici v Českém ráji příští sobotu odhalí skladateli pomník. Stane se tak v roce, kdy uplynulo 140 let od hudebníkovi smrti. A na velkou slávu se má dostavit i velvyslanec České republiky v Německu.

Hudebníkův rodný dům již ve Vyskři dávno nestojí, ale pomník ve tvaru hudebního křídla s Nesvadbovou podobiznou a deskou s daty jeho narození a úmrtí vztyčí na místě, kde býval dům jeho strýce.

Příbuzný Františka Ladislava Riegera

Venkovský učitel Josef Nesvadba malého Pepu po smrti jeho otce vychovával a přivedl k hudbě. Právě po něm si Hamáček vzal jméno. Zajímavostí pak je, že jeho teta byla sestřenicí věhlasného českého politika a buditele Františka Ladislava Riegera.

Josef Nesvadba - Hamáček, který proslul zejména v Německu, se na Vyskři narodil 14. ledna 1822.

„S pátráním po osudech pana Hamáčka začala asi před patnácti lety moje máma, která v té době byla na Vyskři místostarostkou. Pak ale zájem o jeho osobu ustal a já se po těch letech podíval do výsledků jejího pátrání ve starých kronikách a zjistil, že tomu bude 140 let od skladatelovi smrti. No a jelikož obec nežije jen opravou silnic a vodovodů, rozhodli jsme se Hamáčkovi - Nesvadbovi postavit pomník,“ vypráví starosta Vyskře Jan Kozák.

Jak vlastně hudebník vypadal?

Zakázku na pomník dostal turnovský výtvarník Jaroslav Marek. Ten po revoluci obnovoval ve vsi křížovou cestu vedoucí od místního kostela Nanebevzetí Panny Marie lesní pěšinou na kopec ke kapli svaté Anny.

„Proto mi bylo velkým potěšením zase pro Vyskeř něco udělat. Hamáček byl muzikant, a proto jsem zvolil na pomník tvar hudebního křídla. Navíc mi to bylo blízké, jelikož v rodině máme pár muzikantů,“ říká výtvarník a autor pomníku Jaroslav Marek.

Jenže, aby na pomníku mohla viset podobizna nejslavnějšího místního rodáka, začalo pátrání po tom, jak vlastně vypadal. Na obecním úřadu ve Vyskři měli k dispozici jen pasáž historika Ludwiga Wintera z jeho knihy Před a za kulisami.

Ten popisuje Nesvadbu jako „středně vysokého muže, silného a ramenatého, s pevným, vzpřímeným držením těla. Hlava byla silná, vlasy tmavé, asi umělé zvlněné, nosil nakroucené kníry a brýle. Výraz obličeje byl nápadně charakteristický a nemohl být lehce zapomenut.“

To však Kozákovi nestačilo, a tak začal komunikovat s muzeem a městským úřadem v hesenském Darmstadtu. Tady po svých štacích v Praze, Karlových Varech či Brně Nesvadba zakotvil a nejvíce se proslavil.

Dvorní kapelník v Německu

Mimo jiné se stal dvorním kapelníkem místního velkovévodského divadla a právě zde získal vyznamenání od španělského krále a též zlatou medaili za umění a vědu.

„Nakonec se nám z Německa podařilo získat jeho podobiznu a i další dokumenty. Mohli jsme tak obohatit i české archivy. V Národním muzeu v Praze po Hamáčkovi zbyly například plakáty z doby jeho působení ve Stavovském divadle. Z turnovského muzea máme několik výstřižků z novin, kde se o slávě skladatele psalo,“ odhaluje Kozák.

Některé z dokumentů pak budou součástí výstavy, kterou o Nesvadbovi chystají na místním obecním úřadě.

Nesvadba, jenž zemřel 20. června 1876 v Darmstadtu, složil několik oper, skladeb a koncertů, ale i poetický balet V říši květin aneb umělcova fantazie.

Mezi jeho největší úspěchy patří například první světové uvedení opery Afričanka od Francouze Giacoma Meyerbeera. V roce 1874 pak Darmstadt jako druhé německé město po Berlíně slyšelo pod Nesvadbovou dirigentskou taktovkou Verdiho operu Aida.

Pátrání po osudech pokračuje

V pátrání po osudech svého nejslavnějšího rodáka ve Vyskři neustávají. „Například se neví, kam zmizely jeho ostatky a zda měl nějaké potomky. To bych za dlouhých zimních večerů chtěl zjistit. A také by bylo dobré, kdyby se mohly zrekonstruovat některé jeho skladby. Pokud se nám podaří ještě něco o Josefu Nesvadbovi - Hamáčkovi nasbírat, nevylučuji, že vydáme nějakou publikaci o něm,“ prozrazuje starosta Kozák.

Slavnostní odhalení pomníku odstartuje na Vyskři v sobotu 12. listopadu od 13 hodin. Účast přislíbil již zmiňovaný český velvyslanec v Německu Tomáš Jan Podivínský, ale také hejtman Martin Půta. Student konzervatoře Vojtěch Ištvánek při této příležitosti na Vyskři předvede část jedné z Nesvadbových skladeb.

Autor:




Hlavní zprávy

Jak si snížit IQ tričkem
Jak si snížit IQ tričkem

Primitivní vtip, trapná anglická hesla, stereotyp a zoufalstvím vyždímaně designové dílny. Aneb pekelnosti českých e-shopů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.