Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nadšenci z Boveraclubu slaví, třicet let baví tramvajemi Liberec

  6:30aktualizováno  6:30
Svézt se historickými tramvajemi mohou lidé v Liberci díky místnímu Boveraclubu. Ten slaví třicet let.

Boveraclub ve svých začátcích. Uprostřed zakládající člen a současný předseda Boveraclubu Tomáš Krebs. | foto: Archiv T. Krebse

Vlastní několik pojízdných historických tramvají (i řadu nepojízdných), pár autobusů a bezedný archiv pozoruhodných dokumentů. Díky nim se čas od času ulicemi Liberce prohánějí po kolejích staré tramvaje; právě oni sami si je doslova na koleně opravili. Liberecký spolek nadšenců Boveraclub, který se věnuje historii především tramvajové dopravy na Liberecku, slaví třicet let od svého vzniku.

Skupina lidí, kteří se zajímali o veřejnou dopravu, se poprvé v Liberci sešla druhého ledna 1987. „Potkávali jsme se už dřív, věděli jsme o sobě, protože jsme fotografovali autobusy a tramvaje a sbírali věci kolem nich. Tehdy jsme se ale dohodli, že se budeme scházet pravidelněji a že založíme Kroužek přátel městské dopravy, tehdy pod hlavičkou Československé vědeckotechnické společnosti,“ popsal předseda Boveraclubu Tomáš Krebs.

První výstava byla v tramvaji

Prvním cílem spolku bylo připomenout lidem, že v srpnu 1987 je výročí devadesáti let od zahájení tramvajového provozu v Liberci. „Už tenkrát měli naši členové spoustu historických fotografií, a tak jsme se rozhodli, že uspořádáme výstavu. Byla přímo v tramvaji, která stála asi čtrnáct dní ve Fügnerově ulici,“ zavzpomínal Krebs.

Vůz č. 78 "Bovera" z roku 1929 vyrobený pro Ústí nad Labem je první historická tramvaj, kterou klub zrenovoval. Vyjíždí s ní od roku 2001.

Vůz č. 78 "Bovera" z roku 1929 vyrobený pro Ústí nad Labem je první historická tramvaj, kterou klub zrenovoval. Vyjíždí s ní od roku 2001.

Na rozdíl od jiných měst neměl tehdy Liberec žádnou historickou tramvaj. „Chtěli jsme tedy ukázat lidem poslední dvounápravovou tramvaj, což byla dnešní Bovera. Ta byla tehdy ale ještě pracovním vozem s brusem na koleje uvnitř a s vybrakovaným interiérem. Měla oranžový nátěr a byla sešlá a technicky zdevastovaná,“ řekl Krebs.

Začali proto na obnově Bovery, podle níž se spolek později pojmenoval, pracovat ještě před výročím. „Chtěli jsme ji aspoň zvenčí dát do podoby, v níž byla, když vozila cestující. Byla to trochu taková Potěmkinova vesnice, nicméně zadařilo se a poopravená a nalakovaná Bovera na přelomu srpna a září 1987 jezdila po Liberci v rámci propagačních jízd,“ doplnil Krebs.

Bovera si zahrála ve filmu

Rok nato si ještě zahrála ve filmu Muka obraznosti a na sklonku osmaosmdesátého už se do ní pustili nadšenci důkladně. „V podstatě jsme ji rozebrali do posledního šroubku na holý skelet a zase skládali dohromady. Museli jsme shánět chybějící díly, hlavně co se interiéru týkalo,“ řekl Krebs.

Práce na Boveře trvaly od roku 1988 dlouhých jedenáct let. Od podzimu 2000 získal vůz potřebná osvědčení a Boveraclub s ním při různých příležitostech vyjíždí.

„Když už jsme měli Boveru hotovou, bylo nám líto nevyužít našeho potenciálu. Domluvili jsme se s Technickým muzeem v Brně, které mělo v depozitáři původem jablonecký vůz 6MT z roku 1953. V roce 2001 jsme si ho sem přivezli a dělali na něm práce v podobném rozsahu jako na Boveře. I tento vůz získal po dokončení renovace průkaz způsobilosti a jezdí od roku 2010,“ doplnil Krebs.

Plecháč, tažený tramvají 6MT na trati ve Vratislavicích nad Nisou.

Plecháč, tažený tramvají 6MT na trati ve Vratislavicích nad Nisou.

K Boveře a 6MT pak přibyl ještě jablonecký vlečný vůz Plecháč z roku 1932. „Z Prahy jsme zakoupili tramvaj T3 s tyristorovou výzbrojí, která jezdívala zkušebně v Liberci v roce 1993. Ve spolupráci s dopravním podnikem jsme také dali dohromady coby historický vůz tramvaj T2R. Renovací prošla i trolejová věžka z roku 1899,“ vypočítal úspěchy Boveraclubu Krebs.

Letos spolek zakoupil východoněmecký vlečný vůz, který se nalézá v brněnském Technickém muzeu. „Před pár týdny jsme pak přivezli k vlečňáku motorový vůz. Jeden by mohl říci, že to jsou německé vozy, které sem nepatří, ale v šedesátých letech rozhodla Rada vzájemné hospodářské pomoci, že se tramvaje pro východní blok budou vyrábět v Československu. Takže stavba německých tramvají přešla do Prahy a zde vyrobili 117 motoráků a 116 vlečňáků,“ připomněl Krebs.

Boveraclub vlastní taktéž dva autobusy. „Jsou pojízdné, ale jsou před opravou. Jeden je maďarský Ikarus a druhý Praga RND z roku 1947. V depozitu v hale pak máme poschovávané různé vraky a torza, která jsme našli po zahrádkách. Mezi nimi jsou i nákladní vagonky jabloneckých elektrických drah nebo skříň tramvaje z roku 1930,“ řekl Krebs.

Sbírka na zhotovení repliky první liberecké tramvaje

Nedávno vyhlásil spolek sbírku na zhotovení repliky první liberecké tramvaje – její skříň z roku 1897 se podařilo zachránit poté, co dlouhá léta sloužila coby zahradní altán.

„Od podobného spolku z německého Augsburgu, partnerského města Liberce, se nám podařilo navíc získat celý podvozek k tomuto typu vozu s trakčními motory, elektrickou výzbrojí i kontrolery,“ upozornil Krebs.

Podle určitých detailů lidé z Boveraclubu zjistili, že vůz, který právě zachraňují, si zahrál ve filmu Ošklivá slečna z roku 1959, který se v Liberci natáčel. „Je to vlečňák, do kterého nastupovala Dana Medřická s Karlem Högerem, když jeli na Ještěd,“ tvrdí Krebs.

O jízdy historickými vozy je mezi lidmi zájem

Členy Boveraclubu, kterých je ve spolku nyní evidovaných přibližně sedmdesát, zejména v sezoně zaměstnává provoz historických vozidel – objednávek je hodně. „S vozy také musíme každý rok absolvovat potřebné zkoušky a tak času na renovaci dalších tolik není,“ posteskl si Krebs.

Když se dává dohromady stará tramvaj, musí nadšenci ovládat doslova ono pověstné devatero řemesel. „Někdy i víc,“ zasmál se Krebs.

Vůz č. 117 "6MT" z roku 1953 vyrobený pro Jablonec nad Nisou získal Boveraclub z depozitáře Technického muzea v Brně a od roku 2001 ho renovoval.

Vůz č. 117 "6MT" z roku 1953 vyrobený pro Jablonec nad Nisou získal Boveraclub z depozitáře Technického muzea v Brně a od roku 2001 ho renovoval.

„Občas se setkáme i s tím, že některým řemeslům už se dneska skoro nikdo nevěnuje. Jedním z nich je třeba nýtování plechů na karoserii za studena, byl také problém sehnat člověka, který by nám na plošinách udělal fládrování – to je malířská technologie, která se dneska běžně nepoužívá. Oslovili jsme sedm lakýrníků, z nich přišli tři a nevzdal to jen jeden,“ zmínil Krebs.

Nakolik členové spolku postupují podle plánů a nakolik metodou pokus-omyl? „Záleží na tom, kolik se té dokumentace zachovalo, a to ať už té výrobní nebo fotografické z provozu vozidla. Taková tramvaj jezdila třeba šedesát let, ale kdybychom ji dávali do podoby přesně po vyrobení, tak v takové jezdila třeba jen pět let, ale charakteristické bylo to vozidlo v jiném období – což je příklad Bovery,“ vylíčil Krebs.

Někdy je třeba improvizovat, což se přihodilo zrovna u Bovery. „Nedochovalo se totiž její osvětlení. Vycházeli jsme tedy ze slovního popisu v technické zprávě. Asi po dvou letech jsme objevili dokumentaci a zjistili jsme, že jsme to udělali přesně tak jako Ringhoffer v devětadvacátém roce,“ radoval se Krebs.
Pozoruhodná byla také oprava vlečného vozu Plecháč.

Zelená barva připomíná poválečné období

„Ten je zelený, což je docela atypická barva, protože každý má tady zažité tramvaje červené. Ale my jsme chtěli připomenout poválečné období, kdy na Jablonecku většinu vozového parku natřeli tímto odstínem. Na voze jsme našli kousky barvy na plechu, ten jsme vyřízli a poslali do Technického muzea v Brně, kde nám namíchali odstín,“ popsal Krebs.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Na to, proč byly tramvaje natřené právě na zeleno, má Krebs dvě teorie: „Podle mě je pravděpodobnější ta, že tenkrát na Jablonecku vyjížděly tramvaje i do Rychnova nebo Janova a v té době měly takovýto nátěr i příměstské autobusy ČSD nebo ČSAD. Takže možná tím nátěrem chtěli Jablonečané ukázat, že nejezdí jen po městě, ale také vyrážejí s tramvajemi někam dál. Druhá teorie pak říká, že na Jablonecku zbyla spousta barvy po Wehrmachtu a že se nevědělo, co s ní.“

Nyní stojí historické tramvaje Boveraclubu ve vozovně a lidé je tak nemají možnost běžně vidět. To by se do budoucna mělo změnit v souvislosti s chystaným rozšířením Technického muzea na libereckém Výstavišti. Zde by měla v jednom z pavilonů vzniknout expozice věnovaná městské hromadné dopravě. „Tohoto projektu se zúčastníme. V současné době je připraven projekt na expozici tramvají a aktuálně se pracuje na projektové dokumentaci na kolejové napojení,“ prozradil Krebs.





Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.